Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Výsled
ky lze vysvětlit základě obr.
To platí vodorovné rovině (po stranách), což zjistit, když drát trochu pootočíme
(kolem vlastní osy). (Tlumený kompas reaguje pomaleji.)
Magnetizmus proudu není ovšem zase tak slabý. skutečnosti po
kračují uvnitř magnetu, případně
Země. Stačí lehce dotknout, protože drát vytváří doko
nalý zkrat odpovídající vysoký proud postačuje vychýlení střelky, ne-li dokonce jejímu
roztočení. Šipky, které
charakterizují působení mag
netizmu, patří tzv. 4). siločárám. Při změně směru proudu změní výchylka.83
může konat práci, například pohybovat paličkou zvonku. Každý proud vyvolá Jestliže drát nevedeme kolem kom-
magnetizmus, ovšem většinou tak pasu jen jednou, nýbrž kolem něj
maty, lze dokázatjen pomoci několikrát ovineme, zjistíme zesíle-
kompasu. zaznamenávání hodnot slouží tabulka 1.
Poslední experiment bychom měli provést trochu systematičtěji. Mag
netické siločáry jsou vždy uzavřené
(viz obr.
.
Na konce připojte krátce plochou baterii.
Před každým dalším pokusem třeba počkat, střelka ustálí severním směru. Jestliže drát,
jím prochází proud, stočím e
do kroužku, koncentrují siločáry
uvnitř. 4. Pokud zrovna (náhodou) neukazuje vodičem
vybuzený magnetizmus sever, vychýlí střelka kompasu severojižního směru. Všechny elektromotory, nejsilnější,
pracují stejném principu: magnetizmus elektrického proudu. Zdá se, tomuto tvr
zení odporují siločáry magnetu tvaru
podkovy nebo siločáry zemského
m agn etizm které probíhají
ze severu jih. Při stejném směru proudu proto siločáry směřují dole opačným směrem než nahoře.
Směr odklonu střelky, tedy směr síly magnetizmu, charakterizují uzavřené čáry opatřené
šipkami.
Pokud drát směřuje pravém úhlu
k zem ském agnetizm pak
elektrický magnetizmus podporuje
magnetizmus zemský nebo působí
opačně, otočí střelku 180° (je-li
proud dostatečně silný).
Obr.
Vraťme však cívce. Po
kusný drát, nejlépe 50-60 měděného lanka, položte severojižním směru kompas. Působení magnetizmu zde
intenzivnější. detekci slabého magnetizmu
vodiče, jímž prochází proud, zapotřebí citlivý měřicí přístroj kompas. Kompas porovná
vá zemský magnetizmus magnetizmem drátu. zbyteč
né poznamenávat, směr ele
ktromagnetizmu zemském
magnetizmu nezávislý. tomu budeme měnit směr
proudu drátu zaznamenávat, jak mění výchylka střelky, jestliže drát leží pod kompa
sem
