Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Obr.
❖ Dvojčinné zapojení sestává dvou symetricky umístěných emitorových zesilovačů. Trojúhelníky symbolizujízesilovač
bez reproduktoru, ale baterií. Abychom ušetřili proud, měl být plusového vedení baterie vloíen
dvoupolohový přepínač.
Shrnutí
❖ Zesilovače střídavého proudu potřebují energii zdroje proudu stejnosměrného.
❖ Hodnoty stejnosměrného napětí proudu zapojení, které nastaví bez přítomnosti
střídavého napětí, určují pracovní bod zapojení.
.
❖ Kolektorové zapojení (emitorový sledovač) nezesiluje vstupní střídavé napětí
(koeficient zesílení 1), mohou být však vybuzeny značné střídavé proudy. Duplexní telefon sestávající dvou zapojenízesilovače. Toto duplexní telefonní zařízei
na obou
vystačídokoncejen dvěma vodiči, nemůže být ovšem současně
místech přepnuto »hovor«.
Obr.
❖ Emitorové zapojení zesiluje střídavé napětí, převrací však polaritu půlvln, což odpo
vídá fázovému posuvu 180°.
❖ Kondenzátory oddělují stejnosměrná střídavá napětí zapojeních zesilovačů
(střídavého napětí).
Často používá koncových stupňů audiozařízení
