Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Pro tento
proud však dioda emitor-báze polarizována závěrném směru, proud tedy prochází pouze
odporem R7.
Při kladných půlvlnách pracuje výše popsaným způsobem (obr. 16a).
V případě kladné půlvlny na
pětí báze nebo emitoru protéká
proud pro reproduktor klad
ného pólu přes tranzistor. Pro buzení výstupního reproduktoruje zapojen emitorový sledovač.
Tranzistor schopen vést relativně silné proudy. následujícím obrázku emitorový odpor nahrazen
dalším emitorovým sledovačem.
.
Obr. uveden vývojový diagram emitoro-
vého sledovače provozu střídavým napětím. Záporné půlvlny
Obr. Při záporných půlvlnách musí mít proud
reproduktoru opačný směr, což samozřejmé, vždyť jedná střídavý proud.
Vazební kondenzátor před reproduktorem tedy dodává proud. e
Ačkoli zapojení zesilovače
funkční, náročného elektroni
ka nemůže tak hned uspokojit. Nesmí být ovšem ani příliš níz
ký, poněvadž při vzestupu napětí musí tranzistor vydržet proud protékající tímto odporem
(čárkovaně vyznačená šipka obr. Vtomto případě slouží reproduktorjako mikrofon. Úplný zesilovač mikrofonu. mezitím za
blokován, takže proud, který předtím musel posílat odporem R7, odpadá. Aby mohl shromáždit dostatek proudu, musí tento kondenzátor vykazovat
vysokou kapacitu, většinou několik tisíc (iF. 13).
Mnohem výhodnější ovšem je, použijeme-li místo odporu další tranzistor, který vede
proud jen při záporných půlvlnách.
Uvažujme ještě jednou kon
denzátor výstupu.46
Na obr.
Povšimněme si, vstupní výstupní napětí jsou
na rozdíl emitorového za
pojení soufázové. Tento emitorový sledovač vzhledem opačné polaritě
záporné půlvlny konstruován zrcadlově symetricky vzhledem prvnímu sledovači vy
baven tranzistorem PNP. Nabil totiž během průchodu
kladné půlvlny. případě odporu tedy zapotřebí kon
struktivní kompromis. Emitorový odpor nesmí být příliš vysoký,
aby nebyl příliš redukován proud potřebný pro reproduktor
