ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 455 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kotouč musí býti obvodu čelných plochách označen červenou značkou, širokou asi cm.Zmenšením odporu rychlost kotouče vzrůstá, zvětšením odporu vznikají záporné chyby jádra proudu tomu opačně). Přívody nesmí svoji polohu samovolně měniti ani při zkratových zkouškách. Součásti ložisek, které opotřebují nebo poškozují, musí dáti snadno vyměniti. Jejich výměna při poškození musí býti snadná. Při této pro­ hlídce řiďme asi těmito směrnicemi: a) podek lek tro bývá vytlačen železného plechu musí býti dokonale vyztužen, aby nekřivil při upevňování krytu. Uvedenými elektrickými zkouškami registrace vzoru, jakož kontrolou elek­ trické jakosti získali jsme přehledný diagram jeho registrace všech možných okolností náležitý obraz povšechných jeho elektrických vlastností. Je-li elektroměr provozu, musí kotouč otáčeti vždy doprava. přívodech platí totéž jako cívek napětí. Jádra napětí mají býti proto tak dělena, aby špatné cívky daly bez námahy vyměniti. Při malých vzdálenostech kostry mají býti též napouštěny nebo jinak opatřeny isolací. Vzdálenosti se rozumí při úplně dotažených šroubech, jež připevňují kryt elektroměru. c) elezná napětí proudu jsou složena tenkých železných plechů, magneticky isolovaně snýtovaných. g) otouč elektroměru buď nalisován nebo přišroubován přírubě na­ sazen hřídel. Závit musí býti dostatečně jemný, aby mohl kotouč vzdu­ chové mezeře přesně naříditi. spodku elektroměru musí býti trvanlivě vyznačeno výrobní číslo elektroměru (ne barvou). Pozorně kontrolujme každou součást nejmenšího šroubku po hlavní kryt elektroměru, při čemž přihlížejme vždy tomu, zdali jsou možné snadné a rychlé případné výměny vadných anebo opotřebovaných součástek. Podle normy jimi umožniti změna registrace při zatížení 100% jmenovitého proudu. skla krytu musí býti kotouč vzdálen nejméně mm u elektroměrů jednofázových aspoň elektroměrů trojfázových. Kontrola mechanické jakosti. e) ívky jsou obyčejně uloženy nízké kostře lesklé lepenky. Musí míti větší oválné otvory, aby bylo možné při povolení šroubů axiální posouvání jádra napětí nebo jádra proudu (pro změnu vzduchové mezery, níž otáčí kotouč). Tento směr musí býti vyznačen šipkou číselníku nebo vyražen krytu. spodním ložisku třeba důkladně všimnouti, jak usazen hrot kámen. f) ožiska bývají buď kostry vešroubována pro možné samovolné po­ otočení jištěna protimatkou anebo jsou kostře přitlačována perem, při čemž aspoň spodní ložisko musí býti opatřeno závitem, aby bylo možné axiální posunutí kotouče mezeře. Cívky musí býti dokonale napouštěny vhodným isolačním lakem. d) ívky bývají navinuty emailovým nebo hedvábím opředeným drátkem. Při větším zasunutí křídla počítá elektroměr při zpožděném proudu méně. Jsou přišroubována kostře elektroměru. Zá­ vity musí býti navzájem upevněny (tkanicí pod)., aby nezměnily svoji polohu při zkratových proudech. Vždy několik vrstev býti proloženo fermežovým papírem nebo ještě lepší prokládané vinutí bavlnou. 29* 451 . 2. b) stra lek tro bývá buď přišroubována nebo přinýtována spodku elektroměru musí míti náležitou pevnost, aby nebylo možné bez násilí zkřiviti. Nyní všimněme každého vzoru stránce jakosti dokonalosti mechanického provedení. Jindy bývají tímto nařizovacím zařízením měděná křídla —plíšky, jež dají zasouvati více nebo méně mezery jádru na­ pětí. U každého druhu nařizovacího zařízení dlužno vyzkoušet! jeho rozsah působ­ nosti, je-li pro praxi dostačující nikoliv. Jejich přívody mají býti elektroměru kladeny tak, aby kovo­ vých součástí navzájem mezi sebou byly natolik vzdáleny dokonale isolovány, aby ani delší době nemohl vzniknouti zkrat, případě nebezpečný průboj na kostru elektroměru