Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 102 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
129), zřejmé, představa změně vlastností velkých buněčných seskupení není schopna úspěšně čelit argumentu tepelným šumem. Pokládáme-li tvar buňky kulový, elektrický odpor buňky dán jednoduchým vztahem Rmem /4r2 , kde tloušťka membrány,  přibliţně 105 –107 m, poloměr buňky.129) přičemţ největší nepřesnost tohoto výsledku způsobena tím, není přesně znám elektrický odpor membrány. Podle Nyquistova vztahu pak šum klesl krát. Je-li nm, odpor membrány pohybuje rozmezí 0,4 aţ 40 M.129) spíše podhodnoceny. Je-li příslušných případech Rmem opravdu mnohem větší neţ Rjen pravděpodobné, velikosti odporu membrány (a tudíţ tepelný šum) jsou rovnici (2.128)) . Pouţijeme-li hodnotu Rjen 0,1 spolu s normálními hodnotami odporu membrány Rmem pro počítačový model seskupení buněk tvaru dlouhých řetězů, jsou rostoucí délkou řetězů rychle dosaţeny asymptotické limitní hodnoty pro redukovaný odpor membrán (Rjen Rmem)1/2 a mají velikost M.Vliv prostředí elektromagnetické pole 92 mohou poněkud lišit. (Šířka frekvenčního pásma důsledku vzrůstu kapacity membrán nesníţila, protoţe výsledná časová konstanta RC zůstala stejná). principiálně moţné dosadit šířku frekvenčního pásma pro Nyquistův vzorek (rovnice (2.  Rezonanční jevy Občas setkáváme tvrzeními, oscilující časově ustálená pole mohou mít větší biologický účinek neţ stejnosměrná pole nebo neţ pole, která nepravidelně fluktuují, důsledku nějakého rezonančního procesu, který rezonanční frekvenci obdivuhodně shodnou frekvencí elektrického proudu energetické sítě. Zdvojnásobení průměru sníţí šum 2,8 násobně, atd. Velká seskupení buněk James Weaver Dean Astumian vyslovili názor, šum membráně můţe být výrazně sníţen ve velkých buněčných sekupeních propojených navzájem vodivými spoji. Pole buněčné membráně vyvolaná teplotou Protoţe vyskytly názory, indukovaná pole extrémně nízkých frekvencí způsobená proudem v drátech elektrických vedení mohla vyvolávat změny buňkách tím, ovlivňují interakce (například výtok iontů vápníku) buněčných membránách, důleţité odhadnout pole vyvolaná tepelným šumem buněčné úrovni.127) získaný Weaverem Astumianem pro velká seskupení buněk. Protoţe tato hodnota odpovídá rozmezí odporu membrány pouţitému při výpočtu šumového elektrického pole podle rovnice (2. Takový mechanismus pochopitelně nemohl být účinný současně ve Spojených státech, kde energetická síť frekvenci Hz, Evropě, kde pouţívá frekvence 50 Hz. Tento závěr však platí jen pro případ, odpor Rjen skutečně nulový předpoklad, který sotva opravňuje extrapolovat výsledky miliony buněk, jak dělaji Weaver Astumian. Kdyby byl odpor vodivých spojů Rjen nulový, byly buněčné membrány seskupení zapojeny elektrickém obvodu paralelně, výsledný odpor klesl hodnotu Rmem /N, kde počet buněk. Elektrická pole tepelného šumu při šířce frekvenčního pásma 100 uvnitř membrány pak vychází nepřesností, kterou moţné odhadnout faktorem 3) EkT 280 V/m (2. Taková seskupení vyskytují ve velkých orgánech, jako jsou srdce játra, avšak nejsou destičkách bílých krvinkách. kaţdém případě však vypočtená hodnota šumového pole zhruba 300krát větší neţ indukovaná pole odhadnutá pro nejméně příznivý případ působení vnějších magnetických polí. Velikosti odporu Rjen mezi dvojicí buněk zjištěné měřením leţí rozmezí 0,1 nejméně 8 M některých případech vycházejí G. Ačkoliv přímá měření tepelného šumu buněčné úrovni nebyla publikována, fundamentálních principů vyplývá jednoznačně, šumová elektrická pole musí existovat. Podobný závěr platí pro zvýšený koeficient zesílení (odpovídající faktoru 1,5 r/) rovnici (2