Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
36)
( )
r
e
FI
r
e
dzkzzlkjkIE
jkrjkrl −−
=−= max
0
max 60coscossinsin60 (9.38)
Protože 2πl/λ funkce záření tedy tvar směrové charakteristiky dipólu)
závislá relativní délce ramene l/λ Pro konkrétní poměr l/λ můžeme vyšetřit, jakém
směru funkce maximum, zjistit jeho velikost, vypočítat poměrnou funkci F/Fmax a
nakreslit směrovou charakteristiku.7: Směrové charakteristiky symetrického dipólu
l/ 0.32) integrujeme horním rameni, protože
příspěvky spodního jsou již zahrnuty 765H764H(9.7 jsou nakresleny charakteristiky pro čtyři
různé délky ramene.7 třeba mít paměti, jsou rovinnými řezy
prostorového útvaru, který vznikne rotací nakresleného obrazce kolem svislé osy.36)
Nyní dosadíme I(z) funkci rozložení 764H763H(9. Při dalším
prodlužování dipólu boční laloky rychle rostou původně "hlavní" lalok začne zmenšovat.70 λλ
λ
λl/ 0. 9.34)
a použitím Eulerova vzorce upravíme součet závorce
( )
( jkrzrjkzrjk
ekzee −+−−−
=+ ϑϑϑ
coscos2coscos
(9.0l/ 0.25
.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
( cos,cos zrzrzrzr +=−= (9. 9.
Obr. 9.
Při sledování průběhů 767H766HObr. Při délkách ramene kratších než λ/4 směrová charakteristika tvar
dvojice křivek blízkých kružnicím. 766H765HObr.
Když délka ramene rovna délce vlny, dipól nezáří vůbec kolmo své ose. Při prodlužování ramene záření koncentruje směru
kolmého ose dipólu při překročení délky ramene λ/2 objeví boční laloky.50
l/ 1.35)
Společný příspěvek dvojice elementárních dipólů tedy roven
( )
r
e
kzdz
k
jzIzdE
jkr−
= coscos2sin
2
)(60 (9.37)
kde funkce záření je
( )
ϑ
ϑ
sin
coscoscos klkl
jF
−
= (9.
