Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Důležitá směrová charakteristika dipólu vertikální rovině, protože
maximum vyzařování mělo směřovat předepsaného směru ionosféře. Feritová anténa rámová anténa (cívka)
s průměrem asi cm, které vloženo několik centimetrů dlouhé feritové jádro
(847H846HObr. této charakteristiky lze vyvodit
požadavky antény.Elektromagnetické vlny, antény vedení 119
Protože značnou část ceny velkých antén reprezentují izolátory (patní kotevní), je
snahou navrhovat konstrukce, které alespoň zčásti bez těchto izolátorů obejdou. Rámová anténa plochá cívka několika závity,
zpravidla většího průměru.3a). 11. Je-li vektor kolmý osu rámu, je
magnetický tok cívkou nulový indukované napětí také. Feritová anténa však anténou náhražkovou. Dipól tedy není anténou velkým ziskem. Například
když anténa délku λ/4, může být patě uzemněná napájená bočníkem tj. Napětí indukované rámové anténě malé, pokud anténa nemá
dostatečný průměr (desítky centimetrů více). 11. vedením
připojeným určité výšce nad zemí Tento způsob napájení poměrně častý vkv antén
(viz 846H845HObr. musí být vesměs směrové, maximem vyzařování pod jistým
elevačním úhlem nahoru ionosféře) vítaná jejich širokopásmovost, která pak
umožňuje snadno měnit pracovní frekvence podle okamžitého stavu ionosféry.
Ty jsou odvozeny rámových antén. Většinou jsou
antény složené horizontálních vodičů. Její účinná délka bývá jen několik
milimetrů slušných vlastností dosahuje vyladěním cívky rezonance. Materiál jádra musí mít ovšem malé ztráty rádiových
frekvencích.
maximální příjem
Obr. 11. Mnohé nich jsou navrženy pro
spojení dvou pevných míst, tedy jako spoje směrové. Indukované napětí je
největší, když vektor rovnoběžný osou cívky.
Pro příjem dlouhých středních vln používají nejčastěji prutová nebo drátová
provedení popsaných antén. přenosných přijímačích jsou běžně vestavěny feritové antény. Anténa tedy zřetelně vyjádřené
směrové vlastnosti. Magnetická složka
přicházející vlny indukuje cívce napětí, které pak zpracuje přijímač. Dipól svým
zrcadlovým obrazem (podle roviny zemského povrchu) tvoří dvouprvkovou protifázovou
soustavu tak snadno odvodíme, vyzařování maximální pod elevačním úhlem
Δ arcsin(λ/4h) kde výška zavěšení antény nad zemí. když některých zemích velkou
rozlohou řídkým osídlením toto pásmo využíváno pro rozhlasové služby, většina
provozovaných spojů jsou "služební" spoje různého druhu.2: Feritová anténa
11.1c). Tomu vyhovují některé druhy feritů.2).
Jednoduchou levnou anténou horizontální dipól zavěšen mezi dva stožáry a
uprostřed napájen symetrickým napáječem (848H847HObr. 11. Používá také vícedrátovém provedení; může pak pracovat širším
kmitočtovém pásmu. Zisk
. Tečky obrázku symbolizují
izolátory.2 Krátkovlnné antény
Krátkovlnné pásmo doménou ionosférické vlny. tomto směru činitel
směrovosti (absolutní zisk okolo dB). Tento nedostatek lze zmírnit tím, do
cívky vloží feromagnetické jádro. montována tak, aby její osa byla vodorovná
