Elektromagnetické vlny, antény a vedení (Laboratorní měření)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Spolu s řešením úloh v početních cvičeních má i tato forma výuky přispět k vytvoření správné představy o vlastnostech elektromagnetických vln, vzájemných vztazích určujících veličin i o jejich číselných velikostech v obvyklých situacích. To je zvláště důležité při práci s pojmy, které obvykle nejsou studentům tak důvěrně známé jako pojmy z oblasti obvodů nebo signálů (napětí, proud, impedance apod.). Pro úspěšné pochopení jevů a zvládnutí látky předmětu je nutné si vytvořit konkrétní a dosti podrobnou představu především o základních vlnových dějích. Pak i oblast elektromagnetických vln ztratí mnoho ze své zdánlivé abstraktnosti a její studium i řešení úloh bude výrazně snadnější a přitažlivější.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 7 z 47

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při domácí přípravě nutno prostudovat zadání úlohy, ujasnit související teorii a seznámit metodikou měření, uspořádáním měřicího pracoviště zvláštnostmi použitého vybavení.). 2. K domácí přípravě patří vypracování úkolů vymezených zadání odhad časové náročnosti jednotlivých etap práce laboratoři.1 Práce laboratoři Jedním předpokladů zvládnutí studované problematiky zajištění úzké návaznosti osvojování teoretických poznatků jejich ověřením praktických situacích laboratorní výuka své nezastupitelné místo. Musí tedy obsahovat všechny podstatné údaje uspořádání pracoviště, použitém měřicí vybavení (alespoň typy přístrojů, případě podezření chyby výrobní čísla), zapojení přístrojů pracovišti, komentovaný postup měření, získané výsledky příklady vyhodnocení včetně dosazení číselných hodnot. Cennou pomůckou zakreslování získaných hodnot orientačního grafu, kde rychle odhalí náhodné odchylky chybná měření.Elektromagnetické vlny, antény vedení laboratorní měření 7 2. Jak velká vzdálenost mezi sousedními uzly nebo kmitnami mezi kmitnou a nejbližším uzlem stojatého vlnění? 3. Pozornost třeba věnovat vlivu reálných vlastností přístrojů (impedance vstupů a výstupů, symetrizace aj. Jak velká délka vlny vlnovodu pásmu propustnosti srovnání délkou vlny ve volném prostoru? . Jak chová vlnovod kmitočtech nižších než jeho kritický kmitočet? 5. Jaká vzájemná fáze přímé odražené vlny uzlu kmitně stojatého vlnění? 2. Při měření funkční závislosti (závislost parametru kmitočtu apod.1. Příprava na laboratorní měření pak nemůže zahrnovat pouhé prostudování pasáže měřené úloze, ale nutné připomenutí souvisejících teoretických poznatků jejich očekávané aplikace při měření vyhodnocení získaných výsledků. konci práce pak každý výsledek musí být předem předpokládán.) omezením použité metody měření souvisejícím příčinám chyb měření (chyba vyhodnocení složek impedance modulu fáze apod. Kdy vedení nevznikne odražená vlna? 4. Zpracování výsledků formě protokolu měření nebo záznamu laboratorním deníku musí především zajistit reprodukovatelnost měření. V průběhu měření laboratoři nutné průběžně vyhodnocovat výsledky srovnávat je s předpoklady. Samozřejmostí mělo být případě výskytu anomálií okamžitě reagovat a v případě nutnosti přerušit měření nalezení příčiny jejího odstranění.2 Vstupní test Obsah testu zaměřen připomenutí hlavních poznatků, které jsou úlohách využívány bez rozsáhlejšího připomínání. 1.) vyhodnotit bezprostředně alespoň první výsledek získaný jednom kmitočtů teprve při souhlasu předpokladem doměřit celou závislost. třeba během celé práce laboratoři průběžně zapisovat všechny skutečnosti určující probíhající měření (včetně zdánlivě samozřejmých). Nezbytnému časovému oddělení uvedených složek studijního procesu nutno přizpůsobit obsah studijních pomůcek způsob práce nimi. vhodné promyslet postup měření vyhodnocení výsledků podle možností také vyřešit typický příklad. Závěr protokolu pak měl dát ucelenou informaci provedeném měření včetně hlavních (i číselných) výsledků, upozornění anomálie návrhu případných dalších prací