EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 42 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Již vzpomínané kabe
lové propojení Anglie Francií podmořským
kabelem délce bylo realizováno
v roce 1961.
(500 kV) přebírá funkci nadřazeného systému
napětí 750 provozu jsou dokonce linky
ultravysokěho napětí 1150 kV, přenášející
výkony okolo 3000 MW. Při přenosu
výkonu opačným směrem změní vzájemně
funkce obou měničů. Stejnosměrné napětí protékající
dvěma vodiči ±100 kV, proud 800 A
a přenášený výkon tedy 160 MW. Při stejnosměrném pře
nosu může použít země jako zpětný vodič.
Ochrana musí provést vypnutí postiženého
úseku současně poruchu signalizovat obsluze. budoucnu
se proto nedá ani vyloučit využití stejnosměr
ného přenosu velmi vysokého napětí, čímž by
se tyto nepříznivé jevy eliminovaly. Patří nim pře
devším problémy stability chodu elektrické
soustavy, velké zkratové výkony, nutnost kom
penzace parametrů přenosů ap. při přetížení). Při použití
dvou vodičů ušetříme srovnání trojfázo
vým přenosem jeden vodič stožáry mohou
být jednodušší, vliv zpětného vodiče zemi
je tím eliminován. Přitom při všem musí respek
tovat stále zpřísňující ekologické ekono
mické požadavky.
Stejnosměrný proud
Při přenosu elektrické energie velkém
množství velké vzdálenosti vyskytují
při využití střídavého proudu některé technic
ké ekonomické problémy. Jednotli
vé části těchto systémů jsou starších zařízení
složeny elektromechanických relé, nových
se již plně uplatňují polovodiče počítače.
Samozřejmě, zařízení musí dokázat odo
lat všem druhům zkratů poruch. Jiné stejno
směrné přenosy jsou již postaveny USA,
Kanadě, Kazachstán řada dalších ve
výstavbě. druhou stranu náklady
koncových stanic stejnosměrného přenosu
jsou porovnání střídavými rozvodnami
mnohonásobně vyšší. Rozsáhlé aglomerace budou potřebo
vat stále větší množství energie, které nich
musí přivést. Bezporucho
vý chod celé soustavy mají starosti velice
nákladné složité ochranné systémy.
Tento způsob však lze užít jen mimo obydle
ná území, protože proud zemi zvyšuje ko
rozi potrubí, plástů kabelů může narušit
i činnost slaboproudých zařízení. Je
jich úkolem omezit (např.
helium
výstup
_ helium
vstup
.
Přenos elektrické
energie budoucnosti
Ohromný technický pokrok přináší stále
nová moderní řešení nejrůznějších problémů,
přesto před energetiky otevírá řada úkolů a
otázek, něž budou musetjiž brzké budouc
nosti najít odpověď. Podobný,
ale jednožilový podmořský kabel spojuje už
od roku 1954 Švédsko ostrovem Gotland
a vzdálenost kilometrů přenáší výkon
20 při napětí 100 kV. Přechodové jevy
mohou vzniknout při úderech blesku násled
ným vypnutím části soustavy, nebo při poruše
izolace vodičů, kdy vznikají nejčastější poru
chy zkraty. Nové počítače řídící
posun fází vývoj nových stožárů izolovaných
již základů (řetězce klasických izolátorů by
byly pro tato ultravysoká napětí příliš mohutné)
umožní již brzy přenosy energie napětí až
2200 kV!
Pokusy supravodivými kabely naznaču
jí další možnosti vývoje přenosu elektrické
energie.
Důvodem, proč bylo využito kabelového stej
nosměrného přenosu napětí, bylo příliš husté
osídlení oblasti okolo Londýna. Základním materiálem supravodivý
ch vodičů páska niobu legovaná cínem
(Nb,Sn), titanem (NbTi) nebo zirkonem
(NbTiZr), která supravodivého stavu uve
de nejčastěji tekutým heliem teplotě asi
4,2 269 °C).
V roce 1972 byl položen kabel mezi Londý
nem kilometrů vzdáleným Kingsnorthem. při zkratech) ná
sledky vzniklých poruch, nebo jim předcházet
(např. Mezi dvě
trojfázové soustavy umístěno stejnosměr
né vedení, jehož koncích jsou dva měniče
(konvertory), nimž jsou trojfázové sousta
vy připojeny. Podzem
ní dokonce podmořské silové kabely běž
ně stejnosměrný přenos zvládají.
Vývoj trojfázových přenosů elektrické ener
gie směřuje stále zvyšujícímu napětí. tři roky poz
ději (1968) bylo položeno vedení mezi Sardi
nií Korsikou, podmořský kabel dlouhý
116 km, venkovní vedení dokonce 280 km.jako následek běžných změn při vypnutí nebo
zapnutí transformátorů, manipulace při vypí
nání zapínání vedení, alternátorů změnách
zatížení strany spotřeby. Při přenosu výkonu zjedné sou
stavy druhé pracuje první měnič jako
usměrňovač druhý jako střídač. každém kilometru musí
ale stát kryogenní stanice, která udržuje chlad
cirkulací použitého média.
Po dnes běžně používaném napětí 400 kV
Koaxiální supravodivý kabel. Rovněž dánský Al-
borg propojen švédským Goteborgem
stejnosměrným přenosem napětí 250 kV,
vedeným zčásti venkovními vodiči (86 km)
a zčásti pod mořem (87 km). Přenos elektrické energie
se bude muset zajišťovat stále větších vzdá
leností
