Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Polarisace lineárních nelineárních dielektrik. Tato nelineární dielektrika, která kromě těchto anomalií se
od obyčejných dielektrik liší mnohými dalšími vlastnostmi zásadní povahy,
nazýváme ferroelektrika seznámíme nimi části tohoto článku. Reálné dielekt
rikum tvoří dostateSně velký soubor molekul. Proto také 5asto nazývají dielektrika lineární.
V části zmíníme posuvné polarisaci dielektrika složeného nepolár-
72
.1.
Obr.
Elektrická polarisace elektrická indukce mají soustavě SI, jak
vyplývá jejich defini8ních vztahů (rov.j.
1. Potvrzuje rov. 1,42b). 1.r
K vektoru elektrické indukce ještě vrátíme 51. (1,126), uvážíme-
li, soustavě CGSE veliSina bezrozměrná, ltezi jednotkami aoustavy
SI CGSE platí pro polarisaci
1 C/m2 10^ abs.
1,42a).6.vektor elektrické indukce platí tomto případě
d e. (1,119) (1,126)), atejnou jed
notku, kterou coulomb čtvereční metr (C/m2), nebo vyjádřeno základními
2 —
jednotkami, As/m Rovněž soustavě CGSE jednotkou polarisace indukce
absolutní jednotka elektrostatická, nichž obé mají stejný rozměr
—1/2 l/2 -1cm Měří tedy této aoustavě intensita elektrického pole i
polarisace indukce stejnou jednotkou.
a pro indukci
1 C/m2 105 abs. Dielektrikum' složené jak ne
polárních, tak polárních molekul, nichž jsme zatím mluvili, mají zá
vislost polarisace intensitě elektrického pole zpravidla přímkovou (obr.4. tím pak tfzce
a . Existují
však dielektrika, nichž, průběh polariaacě intensitou pole není lineární
a jejichž susceptibilita není konstantní, ale závisí složitým způsobem na
intensitě pole.7.elst.j. 1,42
souvisí, jejich susceptibilita permitivita většině případů kon
stanta nezávislá intenaitě pole nebo polariaaci (obr.elst
