Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Elektrická vodivost polovodičů isolantů. (2,15))
¿ p
= *
kde koncentrace elektronů, koncentrace dér, ^LLg pohyblivost
elektronů U. Projevuje např.
Vodivoat polovodičů podatatž elektronová.'galiumantimonid (GaSb) apad. Elektrony, jež pohybují proti směru intensity elektrickáhó~polE7'—
způsobují vodivost typttJ5_ vodivost podmíněná děrami, jež pohybují ve
SKěru ínteháity pole, označuje jako vodivoat typu toho důvodu
“výsiedhžmérná elektrická vodivost polovodičů rovná součtu vodivostí
obou typů, takže pro platí -(srovn. Změna měrné vodivosti teplotou má
u polovodičů exponenciální průběh daný vztahem
_ e
j ITT
* ¿„e (2,32)
v němž konstanta různá pro různé polovodiče, mající význam energie,
a Boltzmannova konstanta. grupy (B, AI, Ga, In) a
V. Poněvadž vodivost polovodičů s
klesající teplotou klesá, stávají mnohé polovodiče při velmi nízkých
teplotách dokonalými isolanty. Podrobně problé
my vodivosti těchto látek zároveň kovů seznámí čtenář fysice pevných
látek, kam tyto problémy patří. Pevné látky můžeme
z hlediska elektrické vodivosti dělit tří skupin.. Měrný odpor polovodičů hodnoty ležící rozmezí
•mA ___
10 10_jíi Nejvýznamnějšími polovodiči vzhledem praktickým aplikacím
"jsou prvků germanium, křemík, selén tellur, sloučenin airníky olova
a kadmia (PbS, CdS), kysličníky mědi, zinku titanu (Cu20, ZnO, TiOg) a
intermetalické sloučeniny hlavních podgrup III. Měrný odpor kovů velmi malý pohybuje řádech '
10"8 10'■6A tomto článku všimneme pouze některých vlastností, tý
kajících elektrické vodivosti polovodičů isolantů. slitiny typu AII:rBV ,
např. grupy (P, As, Sb) periodického systému prvků, tzv. kovů klesající teplotou voůivoet roate,
u některých dokonce tak, ještě dříve, než dosáhne teplota absolutní nuly,
stávají aupravodivými (viz čl.^ pohyblivost děr. jejich vodi
vost rostoucí teplotou roste.8. Rozdíl mezi kovy polovodiči není však
jen hodnotě jejich měrného odporu, který ovšem značný činí řá
dů, ale celém mechanismu elektrické vodivosti.
113
. Tuto vodivost označujeme jako ~
děrovou.
Polovodiče jsou látky podstatně méně vodivé, srovnáme-li dobrými
vodiči, jakými jsou kovy.1.1. Ovšem kromě elektronů
počítáme~zä'nositele náboje také uprázdněná místa elektronech tzv". Největší měrnou vodi
vostí vyznačují kovy, nich následují polovodiče velmi malou vodivost
vykazují isolanty. díry,
jež chovají-jako elementární kladné náboje. rov. 2.tsplotou—
klesá, mají polovodiča zpravidla teplotní závislosJLopačnou, tj.2. jejich
chováním závislosti tepjlotě. Zatímco vodivost kovů rostou$í_.5)
