Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 95 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přes tuto výhodu sys­ tému „souběžného proti­ běžného spojení“ dnes té­ měř nepoužívá. Lze vysvětlit tím, že rozvod elektrické energie na závodech děje převážně střídavým proudem, takže pro stejnosměrné motory nutno jej usměrňovat. Tento způsob se uplatňuje zařízení, kde třeba regulovat otáčky kromě toho umožnit snížení otáček těsně před zastavením. 80. 81 dostaneme těchto vztahů U IpRp (56) 7 Elektrické pohony 97 . 81. Regulace otáček derivačního motoru šuntováním kotvy Abychom získali tvrdé mechanické charakteristiky při nízkých otáčkách, používá někdy šuntováni kotvy odporem podle obr. Pomocný stroj pracuje při sou­ běžném připojení jako generátor, při protiběžném spojení jako motor.kotvu hlavního motoru rozdíl těchto napětí. Výhody tohoto systému ve srovnání druhým, kde se hnací motor napájí zvláštním generátorem jsou v tom, výkony pomocné­ ho stroje pomocného mo­ toru jsou poloviční než vý­ kon hlavního motoru. Má-li tedy síť napětí mění se napětí přiváděné motoru plynule mezích Jak vidíme, systém „spojení souběžného protiběžného“ umožňuje řídit napětí svor­ kách motoru, tedy jeho otáčky, velmi plynule nuly maxima, to změnou budicího proudu pomocného stroje. Rovnice mechanické charakteristiky motoru zapojeného podle obr. 20. V takovém případě proto vždy výhodnější soustava generátor-motor. Obr. Toto zmenšení rychlosti umožní přesněji zastavit pohon žádané poloze. Po- ložíme-li výkon hnacího motoru rovný 100 či­ ní celkový výkon strojů v systému motor-generátor (Ward-Leonard) průměrně asi 300 kdežto uva­ žovaném případě činí cel­ kový výkon 200 %. Schema spojení souběžného protiběž­ ného