V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Závod
„ELEKTROSILA“ vyrobil 1931 první sovětský elektrický pohon blo
kovny motorem 7000 (obr.těžkém průmyslu spotřeba elektrické energie jednoho pracovníka již
4504 kWh. letech 1931—32 byla vypracována soustava kom
plexní automatisace elektrického pohonu zavážky vysokých pecí.
V dalším období vypracovává zdokonalený sovětský systém samočin
ného řízení blokovny. hutnictví bylo jen první pětiletce uvedeno provozu 19
velkých válcoven, druhé pětiletce 60, toho bloomingů, jejichž elektrický
pohon jedním nejsložitějších automatisovaných zařízení.
Uskutečňování plánu industrialisace vedlo vybudování mohutného
Obr. Konstru
uje elektrická výzbroj vrubovek hornictví, mnohomotorový pohon
papírenských strojů pod. Návrhy elektric
25
.
zajistily rychlý rozvoj nových druhů elektrických pohonů. Dnes parní pohon hutnictví téměř všude
vytlačen pohonem elektrickým. 14),
skládajícím tří strojů: asynchronního motoru výkonu 3680 kW
a dvou generátorů 3000 kW. Hlavní motor pohonu blokovny (7000 k), vyrobený závodem „Blektro-
l!| sila“ . 13. elektrické zařízení magnitogorské válcovací trati, vybavené
458 elektromotory celkovém výkonu 300 kW.
V takovém průmyslovém odvětví, jako př. stejné době montují taková zařízení,
jako př. hutnictví, převládal
v carském Rusku parní stroj. 13) setrvačníkovým soustrojím (obr.
Tak př.
Během “pětiletek závody CHEMZ, ELEKTROSILA, DYNAMO j.
strojírenského průmyslu SSSR výrobě ohromného množství elektric
kých strojů, přístrojů jiných elektrotechnických výrobků
