V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
První mechanické pohony (vodní větrné
mlýny) byly známy již dávno starověku. Pohon soustruhu ¡3pružnou tyčí šlapadlem.uváděl pohybu šlapáním nohou pracovníka.
Elektrickým pohonem nazýváme část strojního zařízení,
jež skládá elektromotoru, převodového ťistrojí mezi
rem pracovním strojem přístrojů pro řízení elektromotoru.
v některých domácnostech, zemědělství pod.
14
.
Pro pohon pracovních strojů však hlavním poháněcím motorem elektro
motor, takže hlavním typem pohonu pohon elektrický.
Obr. Zpětný
chod (chod naprázdno) dál narovnáváním tyče, upevněné nad strojem.
Zdokonalený ruční pohon nepřetržitým otáčením jednu stranu se
udržel některých případech dodnes. Při sešlápnutí šlapadla
vykonal hřídel, ovinutý několika závity lana, vždy několik otáček. Dnes však tento způsob
pohonu zcela bezvýznamný.
Různé elektrické pohony užívané provozu dělí tři hlavní sku
piny: elektrický pohon skupinový, jednotlivý (individuální) mnoho-
motorový. Avšak tento způsob pohonu dnes ztratil
svůj význam.
Tyto pohony vystřídal mechanický pohon: větrný motor, vodní kolo,
turbina, parní stroj, spalovací motor konečně elektrický motor, který zde
postupně zaujal hlavní místo.
Dnes hojné míře používá vodních parních turbin elektrárnách,
vyrábějících elektrickou energii pro použití průmyslu, zemědělství,
dopravě domácnosti.
Zdokonalením ručního pohonu koňský pohon, při němž lidská síla
nahrazena tažnou silou zvířete. Můžeme ním ještě setkat př
