Elektrická zařízení pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Miloň Bálek, Zdeněk Kuchta, Mojmír Lazar

Strana 19 z 269

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
To podněcuje tomu, současný způsob klasifikace nebezpečí průmyslových prostředí mohl být nahrazen něčím, mohlo být na­ zváno pojmem „nebezpečný bod“ Vychází předpokladu, jakém­ koliv prostoru (a6 uvnitř uzavřeném, nebo venku volném prostran­ ství), kam jsou hořlavé plyny nebo kapaliny čerpány hnány pod tlakem, budou zařízení provedena tak, aby pravděpodobnost úniku byla omezena pouze případ velké poruchy závodu. mnoha případech byl navržen vysoký stupeň ochrany jen z naprosté neznalosti předpisů; druhé straně zase mnohdy bylo zařízení zvoleno pouze ohledem jeho dosažitelnost ekonomiku provozu. Jsou navrženy tyto hlavní kategorie nebezpečných bodů, které se mohou vyskytovat průmyslových závodech: 20 . Většinou byly totiž opět převzaty zkušenosti jednoho odvětví, tomto případě ropných vrtných polí, zřejmě ohledem pří­ buznost podmínek výskytu výbušných směsí při dobývání uhlí při těžbě ropy. Pro velké komplexy chemických závodů ukázala tato klasifikace neúměrně přísná neekonomická. Takto celém prostoru bylo všude postaču­ jící elektrické zařízení, určené jen pro „vzdáleně nebezpečné prostředí“, vyjma přímé sousedství nebezpečným bodem. Uvedená situace vyplývá toho, klasifikace prostředí poměrně nový pojem. roku 1960 bylo několika výjimkami klasifikováno pro­ středí buď jako bezpečné, nebo nebezpečné, tím, nebezpečných prostředích bylo jednoznačně předepsáno použití nevýbušného zařízení. Zde však současně ukazují nedostatky nové klasifikace, která musela být postupně doplňována vzhledem tomu, reálné úniky hořla­ vých plynů, par kapalin řádně instalovaných zařízení chemických provozech jsou při normálních pracovních podmínkách minimální po­ rovnání výskytem hořlavých plynů podmínkách důlních podmínkách těžby ropy. celém prostoru závodu však byly nebezpečné body všude tam, kde jsme schopni předvídat zdroje ne­ těsností, rozlití nebo úniku. Použitelnost této klasifikace povrcho­ vých závodů byla však velmi omezená dala aplikovat pouze malých průmyslových podnicích.2. Velmi zjednodušeně obou způsobech dobývání jedná proražení neznámé nekontrolovatelné dutiny, níž hořlavý plyn, který může vyskytovat delší dobu optimální koncentraci normálních pracovních podmínkách.2 VOLBA PRACOVNÍCH PODMÍNEK Bezpečnostní prohlídky celé řadě závodů ukázaly velmi jasně ne­ srovnalosti nejasnosti používání elektrických zařízení nebezpečných prostředích. Byla proto urychleně zaváděna klasifikace nová nynější rozdíly, které jsou obsaženy jednotlivých národních normách, vyplývají zejména z jejího původu. Toto pojetí zastávali hlavně technici uhelných dolů, kde této konzer­ vativní formě uplatňováno dodnes