Kniha podáva názorný výklad principů činnosti a vlastností základních druhů nejpoužívanějších polovodičových součástek, tzn. diody, tranzistoru a tyristoru. Výklad nepředpokládá předběžné znalosti v oboru polovodičové techniky. Kniha je určená širokému okruhu zájemců o polovodičovou techniku.
150.Připojíme-li řídicí napětí vstupní svorky obvodu, chová
se první chvíli nenabitý kondenzátor jako zkrat, takže velký nabíjecí
proud kondenzátoru, procházející současně řídicím přechodem tranzistoru,
urychlí značně spínací děj.
c) Saturační napětí zvýší. Činitel nasycení
Zapínací dobu tranzistoru můžeme zkrátit tím, zvětšíme amplitudu
řídicího signálu. Poměr proudu který prochází bází,
ku proudu B(s), který zapotřebí tomu, aby tranzistor dostal mez
nasycení, tzn.
16. Proud, potřebný trvalému sepnutí tranzistoru,
se nastaví odporem í?b-
171
. Vhodné zapojení
ukazuje obr. Vliv činitele nasycení zapínací dobu
Kontrolní otázka: Jaký další účinek zvýšení proudu báze nad mini
mální hodnotu, potřebnou sepnutí tranzistoru?
a) Sníží saturační napětí. právě sepnul, nazýváme činitel nasycení
fcs )
Diagram, uvedený obr. přesyceni tranzistoru) působí nepříznivě vypínací děj
tranzistoru. Bází tedy prochází větší proud, než zapotřebí tomu,
aby tranzistor plně otevřel.
Obr. 151. toho důvodu výhodné zvětšit proud báze pouze během
přechodného děje, probíhajícího při spínání tranzistoru. 150 ukazuje, zvyšování proudu báze
od jisté hodnoty činitele není výhodné, protože zapínací doba ř0n tT
se již téměř nemění.15.
b) Zvětší zbytkový proud. Přesycení tranzistoru období spínacího pochodu
Později dozvíme, zvětšení proudu báze nad hodnotu, potřebnou
k sepnutí (tzv