Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Experimentálně bylo zjištěno, zkoušky zvýšeným stejnosměrným napětím
téměř nezkracují život izolace, pokud nepřestoupí elektrická pevnost dielektrika
[101]. Pohybuje rozmezí 1,5 2,9,
menší hodnoty platí pro více degradovanou izolaci.
Poměr elektrické pevnosti při namáhání stejnosměrném střídavém závisí na
materiálu izolace stupni jeho zestárnutí. ČSSR nejčastěji
používají zdroje firmy Baur, např.
Rozložení napětí jednotlivých vrstvách izolace dáno vodivostmi těchto
vrstev. Zkušební napětí stano
vují vzorce
= 1,6 J,5t/N 2,4Un
kde UNje jmenovité napětí sdružené.
5) Rakousku zavedli tuto zkoušku některých elektrárnách již 1960. Někteří autoři uvádějí, lze tímto způsobem zjistit narušenou izolaci
s větší pravděpodobností než při použití napětí střídavého kmitočtem [94],
Velikost zkušebního napětí stejnosměrného obvykle počítá vzorce
Uzk- 1,6Uzk„ [kV] (70)
kde J7zk_ zkušební napětí kmitočtem Hz5).
Přes uvedené nevýhody zkoušky zvýšeným stejnosměrným napětím značně
rozšířily.
Zkušební doba 600 Periodickým opakováním zkoušek zcela podařilo vyloučit průrazy
izolace během provozu strojů, tím lOkrát zmenšit náklady údržbu těchto alternátorů [49j. typ PGK-45, který tyto parametry:
napětí: plynule řiditelné kV,
výkon: max.
88
. 800 VA,
hmotnost kg,
rozměry: 600 350 300 mm. Při stejnosměr
ném namáhání jsou naopak tyto části izolace namáhány velmi nerovnoměrně. Polovodivý nátěr způsobuje,
že střídavé napětí těchto částech vinutí rozloží rovnoměrně. Pokud však izolace není pojena šelakem, jsou rozdíly namáhání jednot
livých vrstev při přiložení střídavého stejnosměrného napětí poměrně malé 101].
Nevýhodou zkoušek stejnosměrným napětím to, rozložení napětí neodpo
vídá provozním poměrům.
Vážnou nevýhodou však to, podstatně liší rozložení napětí koncích
cívek, zvláště jsou-li nalakovány polovodivým lakem.t
Stejnosměrný zdroj může mít tedy malé rozměry hmotnost, protože po
technické stránce jednoduchý, hodí pro měření terénu.
U izolace slídové pásky pojené asfaltem nebo syntetickými pryskyřicemi se
příčné rozdělení elektrického namáhání stejnosměrného střídavého liší méně než
o není-li napětí přiloženo déle než hodinu.
Zdroj vestavěné měřidlo napětí proudu
