Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Prakticky toho
možné dosáhnout trojfázového vinutí bez časového zdržení tak, vždy napětí
přiloží jedné fázi potom postupně dalším (vždy týž napěťový stupeň) tak se
postupuje vždy, každém zvýšení napětí. 28. Závislost izolačního odporu na
napětí
10 18
U kVl
1,2
1. 27. Vliv absorpčních proudů naměřenou
velikost odporu zmenšuje přibývajícím počtem napěťových stupňů.0
o 0,8
CL
XD
•°0-6c
o
a 0. Tím pak zaručeno, při každém napěťovém stupni jsou měřeny
absorpční izolační proudy své skutečné napěťové závislosti.4
" 0,2
0
Ar= 1
-Ľ L
'10 100
1,82
10
1
1
5,5
3,0
-
0=10 n
U/l
3 7
— stupně napětí
Obr. 28. možné vysvětlit podle principu superpozice, který platí pro ab
sorpční proudy. Přesto však měření desetiminu-
tového odporu postačí většinou hrubé orientaci, zejména uváží-li se, jaké míry
je omezena možnost předpovědí pouhé závislosti odporu napětí. Poměr naměřeného odporu ke
skutečnému při stupňovaném zvyšování
napětí
napěťovým stupněm vždy stejnou velikost úměrnou napěťovému stupni jednot
livé stupně proudu skládají celkový proud úměrný celkovému napětí, přírůstky
proudů absorpčních zmenšují dávají konečném napěťovém stupni proud
menší, než úměrné celkovému napětí.niho proudu poměru izolačního proudu absorpčnímu minutách obdržel
křivky obr. Při činitelích absorpce kolem 5,5 měří prvém napěťovém
stupni jen šestém skutečného izolačního odporu pokud absorpční
a izolační proud, vztažený témuž napětí, jsou minutách stejné. Pak získá pro jednu fázi vybíjení
doba rovná nejméně dvojnásobku doby potřebné měření [53]. Přitom mezi jednotlivými napěťovými stupni
54
.
Na stejné myšlence měřit časových intervalech, kdy ještě není dosaženo kon-
statní velikosti izolačních proudů, jsou založeny metody, nichž naměřených
absorpčních křivek logaritmických souřadnicích získají odděleně izolační proud
a proud absorpční [46], [59]. Zatímco podíl činné složky izolačního proudu přibývá každým
10 000
8000
§ 6000
(k’ 000
t 2000
0
\
\
\
\
\pru raz
Obr.
Měření zdánlivě vzrůstajícího izolačního odporu lze vyhnout, má-li být
zkouška časově omezena, jestliže objekt každém napěťovém stupni dostatečně
dlouho vybíjí.
V případě velkých činitelů absorpce, tedy při poměrně malých izolačních prou
dech proti absorpčním, ztrácí tato metoda citlivost. Tímto způ
sobem lze měřit desetiminutové velikosti izolačního odporu, které napětím
vzrůstají
