Kniha se zabývá problematikou sledování provozního stárnutí izolačních systémů elektrických strojů a přístrojů na vysoké napětí. Podrobně jsou popsány diagnostické metody a důraz je kladen na jejich použití v praxi. Je určena inženýrům, projektantům, provozním technikům z elektráren, rozvoden a výrobních podniků. Budou ji moci používat i studující vysokých škol a středních škol příslušných specializací.
Teplotou jsou ovlivněny především stejnosměrné metody, pro něž ukazuje jako
nejvhodnější teplota okolo +40 °C. Při měření malých kapacit proti zemi působí potíže popř.
160
. Aby bylo
možné později opravit naměřené údaje, důležité zaznamenávat stav teploty,
vlhkosti tlaku okamžiku měření. Měření možné jedině tehdy,
je-li teplota izolace větší než °C, protože při nižších teplotách dochází změnám
skupenství absorbované vlhkosti, což způsobuje nereprodukovatelné změny.
Při profylaktických měřeních transformátorů nelze zanedbat ani otázky bezpeč
nosti práce, protože jde jak práci vysokým napětím, tak práci výškách, popř. Poloha měřených objektů vůči zemi nemusí být stálá, zvláště při měře
ních během montáže.
U instalovaného zařízení uplatňuje také vliv geometrického rozložení blízkých
předmětů.mezení nebo alespoň omezení chyb měření nezbytné měřicí obvod účinným
způsobem stínit, když obvykle měřený stroj nebo vysokonapěfové vodiče vět
šině případů tento způsob ochrany neumožňují.
Následky nízkých teplot však doznívají nad touto hranicí, proto světové
praxi dovoluje nejnižší teplota izolace obvykle několik stupňů nad bodem mrazu. Jejich vliv lze omezit pouze vyloučením
měření nepříznivých podmínek, tj. Rušivá pole proto způsobují vznik
indukovaného napětí závislosti charakteru měření jeho různé působení.
i volně zavěšená připojovací lana (klesačky), která jsou během měření odpojena.
Klesačky musí být upevněny jejich vzdálenost měřeného objektu dostatečná. Izolace se
obyčejně nachází stavu dynamického teplotního rozložení, které nerovno
měrné mění závislosti čase, proto vhodné určovat střední hodnotu
teploty. Tehdy dochází kondenzaci atmosférické vlhkosti vnější izolaci
a postupně zmenšuje povrchový odpor, zvláště je-li povrch znečištěn.
o práci izolačními oleji.
Způsob jejího určení být vždy stejný, jak použité metodě, tak místě
měření, mít stejné pořadí dalšími metodami. Ani při menších relativních vlhkostech vzduchu
nelze měření uskutečnit tehdy, jestliže teplota sledovaného zařízení nižší než
rosný bod.
Mezi činitele, které ovlivnit nelze, patří okolní atmosférické podmínky, jako je
teplota vlhkost vzduchu, popř. tlak. sluneční záření. Velký vliv výsledky měření ale také
i déšť před měřením, popř. opačném případě někdy možné
aplikovat speciální měřicí postupy, které však činí měření složitějším nemohou
zaručit jeho stejnou jakost.
Nejúčinnější je, pokud místní podmínky dovolují, měřit pouze tehdy, je-li
nejbližší sousední rušicí objekt bez napětí. případech, kdy prší, sněží nebo kdy má
vzduch velkou relativní vlhkost.
Dalším činitelem, ovlivňujícím výsledky měření, předcházející provozní stav
stroje, hlavně hlediska jeho teploty jejího rozložení uvnitř stroje
