Poznámky redaktora
Obrázek 5.6. vedle budovy vztyčen jímací stožár, teče tímto jíma-
čem svodem celkový bleskový proud. S rostoucí výškou rozdíl potenciálů zvětšuje. teleskopického) budovy. Tento
potenciálový trychtýř možno představit jako kužel postavený
na špičce (obrázek 5.6. Může tedy být žádoucí provést výpočet odstupu od
svodů několikrát, pro různé délky l.
Následující příklad ukazuje výpočet koeficientu kc
u sedlové střechy
se dvěma svody (obrázek 5. K dispozici zemnič typu (ob-
vodový nebo základový):
kc
9 12
2 12
0,7
ze vzduchové dráhy mezi oběma materiály.6.4 km
při různých materiálech bez vzduchové
dráhy výboje
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Vzduch
km 1
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
l1 0,35
Beton
km 0,5
Cihla
km 0,5
Kotvicí drát
km 0
Kotvicí dráty
mezi betonem
a cihlou
l3 0,12l2 0,08
lg 0,55
Obrázek 5.5 toho dosáhnout
oddálením jímacího stožáru (např. Tato plocha referenční
rovina pro stanovení délky l.6.
Počet svodů kc
1 (pouze při oddáleném hromosvodu) 1
2 0,66
3 více 0,44
Tabulka 5.6. Koeficient kc
je tedy roven 1. Proto potřebná dostatečná vzdálenost
na špičce budovy ploše střechy největší směrem k uzemnění
se zmenšuje.
Proudový rozdělovací koeficient kc
, dva jímače/svody
vzájemně propojené
Jestliže jsou dva jímače jímací stožáry propojeny, může bleskový
proud rozdělit dvou tras (obrázek 5.3 km
při různých materiálech vzduchovou
dráhou výboje
Obrázek 5.
Každá budova s ekvipotenciálovým vyrovnáním pro ochranu před
blesky blízkosti zemského povrchu ekvipotenciální plochu
základového zemniče nebo uzemnění.
= 0,427
Všeobecně doporučuje vycházet z nejnepříznivější situace apli-
kovat materiálový faktor km
= 0,5.
Rozdíl potenciálů mezi instalacemi v budově svody v blízkosti
země nulový.
(0,35m 0,5 0,08m 0,12m 0,5)
0,55m
km celk.6.6.5 Jímací stožár s kc
= 1
s
I
Ochranný úhel
.2 Proudový rozdělovací koeficient kc
,
zjednodušený postup
Hodnoty koeficientu kc
platí pro zemnič typu zemničů typu A,
jejichž zemní odpor sousedních zemních elektrod (hloubkové zem-
niče) neliší navzájem více než faktorem možno tyto hodnoty
kc
použít rovněž.1) reálná vzdálenost měřená podél jí-
macího zařízení nebo svodu bodu, v němž být stanovena
minimální bezpečná izolační vzdálenost, k nejbližší následující
úrovni potenciálového vyrovnání (rovina nulového potenciálu)
nebo k uzemnění.
Výpočet proudového rozdělovacího koeficientu kc
často není jed-
noduchý, z důvodu rozličnosti staveb. Celkový materiálový
koeficient pro takovou konstelaci odpovídajícím způsobem nižší:
km celk. Tento nepříznivý případ
je při výpočtu faktoru kc
zohledněn následujícím vzorcem:
kc
h c
2h c
h délka svodu vzájemná vzdálenost jímačů stožárů
V tomto výpočtu předpokládá zemnič typu Jsou-li použity jed-
notlivé zemniče typu třeba vzájemně propojit. Tímto zesítěním dosaženo symetrizace proudů, což se
projeví zmenšením nezbytné dostatečné vzdálenosti. obrázku 5. Tento zjednodušený postup možné použít pou-
ze tehdy, jestliže největší horizontální rozměr stavby (délka nebo
šířka) není větší než čtyřnásobek její výšky.6).
Proudový rozdělovací koeficient kc
, zjednodušený postup
Pro rychlé jednoduché ohodnocení koeficientu kc
je možno použít
hodnotu koeficientu závislosti počtu svodů, jak ukázáno
v tabulce 5.301Katalog hromosvodních součástí DEHN 2015/2016 Montážní příručka
Proudový rozdělovací koeficient kc
, jednotlivý jímač
Jestliže např.
Délka l
Délka (viz obrázek 5. V normě jsou uvedeny různé vzorce pro výpočet kc
.
Pro dosažení prakticky realizovatelných dostatečných vzdáleností,
především vyšších budov, doporučena instalace obvodových
vedení. Pokud však zemní odpory jednotlivých zemničů
liší více než dvojnásobně, měla být použita hodnota kc
= 1. Tím často obtížné dodržet
dostatečnou vzdálenost.7).2.6.
Proudový rozdělovací koeficient kc
Faktor kc
zohledňuje rozdělování proudu v systému svodů vnějšího
hromosvodu.1).6. Toto rozdělení ovšem
z důvodu rozdílných délek (impedancí) není 50% 50%, jelikož
blesk vždy zasáhne přesně střed soustavy (stejné impedance), ale
může zasáhnout jiné místo jímací soustavy.
Bleskový proud zde nemůže rozdělit.6
