(33 3300) Část 3: Národní normativní aspekty Oddíl 19: Národní normativní aspekty pro Českou republiku. Tato norma platí pro nová venkovní vedení se jmenovitým střídavým napětím vyšším než45 kV a neplatí pro stávající vedení.Vedení ve fázi výstavby může být dokončeno podle norem, platných v době zpracováníprojektu vedení. Případné použití některých ustanovení této normy musí být dohodnuto mezizúčastněnými stranami.Pro vedení ve fázi rozpracovaného ...
Autor: UNMZ
Strana 19 z 86
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
projektové
specifikaci mohou být uvedeny další požadavky.3 Mezní stavy
3.2 Zatížení větrem
4.4/CZ.2.3.11/CZ.1 Rychlosti větru
4.2. tomto případě pravděpodobnost selhání
takové složky nebo její části nižší než pravděpodobnost selhání složky nebo její části, kterou se
koordinace únosnosti vyžaduje.2.1 Základní referenční rychlost větru Vmean,0 střední rychlost větru Vmean
Při stanovení zatížení větrem shodě ENV 1991-2-4 vychází střední rychlosti větru. Typickým příkladem použití součinitele koordinace únosnosti 1,1 pro
rohové, případně kotevní stožáry. Vzhledem malému měřítku Mapy větrových oblastí může být
přiřazení větrových oblastí jednotlivým úsekům trasy vedení blíže specifikováno
v projektové specifikaci.2 Zatížení, obecný přístup
4.2/CZ.
Území České republiky podle ČSN ENV 1991-2-4 (Národního aplikačního dokumentu
k ENV 1991-2-4) rozděleno dvou větrových oblastí, pro něž jsou definovány různé
základní referenční rychlosti větru Vmean,0.6 Dodatečná hlediska
(ncpt) CZ.3.2.1 Stálá zatížení
(ncpt) CZ. Hranice větrových oblastí jsou znázorněny Mapě
větrových oblastí území měřítku 000 000, která přílohou citované
ČSN ENV 1991-2-4.3 Mezní stavy použitelnosti
(ncpt) CZ. Při výpočtu svislého zatížení závěsném bodu vodiče vlastní tíhou vodiče třeba
vzít úvahu rozdíl úrovni závěsných bodů vodiče obou koncích uvažovaného rozpětí.2.1. vynásobením dílčích součinitelů materiálu určité složky
nebo její části součinitelem koordinace únosnosti >1.
3.Česká republika Konečný návrh ČSN 50341–3–19
Článek Národní ustanovení
19/19
POZNÁMKA Koordinace únosnosti mezi jednotlivými složkami vedení nebo mezi konstrukčními
částmi složek lze praxi dosáhnout např.,
musejí být uvedeny projektové specifikaci.2.2.2.2. Může být též vyžadována větší únosnost spodní části konstrukce od
základu prvnímu styku nad základem, aby zvýšila pravděpodobnost, tato část konstrukce
zůstane při poruše stožáru nepoškozena byla tak usnadněna oprava vedení. Kritéria mezních stavů použitelnosti
jsou definována kapitolách, vztahujících příslušným složkám vedení.
3.
3.7 Návrhová životnost
(ncpt) CZ.
4 Zatížení vedení
4.1 Je-li požadována jiná návrhová životnost vedení jeho složek než let, musí být
uvedena projektové specifikaci.10. instalace varovných leteckých koulí, nočního
leteckého překážkového značení, armatur proti biologickému znečistění izolátorů apod.1 Vlastní tíha vodičů
Vlastní tíha vodiče působí jeho závěsném bodu jako svislá složka tahu vodiče závěsném
bodu při teplotě klimatických zatíženích, která odpovídají uvažovanému zatěžovacímu
stavu.1 Jakékoliv další zvláštní požadavky, např.1 Zatížení pro ověřování mezních stavů použitelnosti vztahují charakteristickým
hodnotám zatížení jsou definována 4.2 Střední rychlost větru Vmean
(snc) CZ. Jiným příkladem je
koordinace únosnosti mezi podpěrným bodem jeho základem (viz též 8.
4.1).3. Dílčí součinitele zatížení pro jinou návrhovou životnost –
viz 4.
.2
