Tato norma obsahuje základní ustanovení pro měření denního, umělého a sdruženého osvětlení ve vnitřních prostorech staveb. Uvádí měřicí postupy, vlastnosti měřicích přístrojů, způsoby vyhodnocení výsledků měření a obsah zprávy o měření.
Tyto okolnosti uvedou přehledu měřených hodnot zprávě měření. 3. Prům uvede zprávě měření.4.4.3. 3. Ostatní měřicí body rozmístí pravidelných vzdálenostech takovou hustotou, aby ohledem výšku vnitřního prostoru další okolnosti byl dostatečně zachycen prostorový průběh změny osvětlenosti pokud možno místa největší nejmenší osvětleností.5 hel ěřeného pole jasom ěru musí odpovídat podm ínkám měření, zejména velikosti vzdálenosti ěřené plochy; pro ěření jasů malých vzdálených ploch nem být úhel větší než 1o.4 Prům plochy čidla luxmetru přijímající světlo nesmí být větší než mm; doporučuje prům nepřesahující mm.3 Krajní řady měřicích bodů vodorovné srovnávací rovině umístí vnitřních povrchů stěn. 3.4. 3. 3.6. 3.4 pravoúhlých vnitřních prostorech rozmístí měřicí body vodorovné srovnávací rovině pravoúhlé síti.6 symetrických vnitřních prostorech prostorech opakujícími částmi shodnými podmínkami osvětlení možné počet měřicích bodů redukovat (například symetrickém vnitřním prostoru měřit jen jeho polovině, případně jen jedné opakující části).8 Pro výběr přístrojů používaných pro ěření denního umělého osvětlení nejdůležitější vlastností přizpůsobení pom ěrné spektrální citlivosti standardního fotometrického pozorovatele CIE. 3.9 Při přesném provozním ěření kontroluje zajišťuje správná poloha čidla luxmetru pomocným vybavením (viz 3.3. komunikacích ěří osvětlenost nejblíže úrovně podlahy, nejvýše 0,2 nad ní.5).4. 3.1 Osvětlenost vnitřních prostorech staveb její rozložení ěří měřicích bodech, rozmístěných pravidelné síti celém prostoru nebo jeho funkčně vymezených částech vodorovné srovnávací rovině.4. 3. předškolních zařízení denních místnostech 0,45 m).5 Pokud brání některém bodů pravidelné sítě překážky (např. menších vnitřních prostorech zpravidla vzájemná vzdálenost měřicích bodů 0,5 rozsáhlých halových prostorech velkou světlou výškou může být výjimečně větší (viz 2.3. 3.3.7 prostorech nebezpečím výbuchu používají pouze přístroje upravené pro tento účel.10 obrázek ČSN 0580-1).7 vnitřních prostorech odstupňovaným osvětlením měřicí body rozmístí tak, aby vystihovaly rozložení osvětlenosti jednotlivých funkčně vymezených částech vnitřního prostoru. Při jiném půdorysném tvaru vnitřního prostoru měřicí body rozmístí tak, aby jejich síť byla nejpravidelnější nejrovnoměrněji pokrývala celý vnitřní prostor nebo jeho funkčně vymezené části. luxmetrů další nejdůležitější vlastností směrová chyba (kosinová odchylka).4 Výběr měřicích bodů 3.4.3.6 Jasom pro přesné provozní ěření být přizpůsoben pro upevnění stojanu.ČSN 0011-1
3.2 Výška vodorovné srovnávací roviny 0,85 nad podlahou, není-li podle konkrétní funkce vnitřního prostoru stanovena výška jiná (např. konstrukce budovy, vnitřní, technické nebo technologické zařízení), měřicí bod posune, nebo při větším rozsahu překážky bod vynechá průběh osvětlenosti interpoluje souladu skutečností sousedních bodů. 3.
4
. 3.4. Pro ěření průměrných jasů blízkých velkých ploch používá jasom ěrů úhlem ěřeného pole 10o; výjimečně lze použít jasom ěru úhlem 20o, je-li zabezpečeno, nebude výsledek ěření zkreslen jasy okolních ploch.3
