Nejen vda, ale
i filosofie staly Stí dnes služkami vládnoucích kru-
h. Pro všech-
ny tyto pralktiky všechny ostatní užitené lidí
ztratil vlastni život, jeho poznáni, samospráva
vlastni duše osobnosti, všeho zájmu významu. Neuí jako
Sokrates své filosofii hovory pouliními emesl-
níky nebydlí sudech, jako Diogenes. Filosofové vdci nejsou sice koupeni vládou,
ale jsou vyvlastnni, nežijí životem filosof, ale
životem všech len mšácké spolenosti, jako
praktití lékai technití chemici.
Málokterý nich proto sešili, jako Nietzsche, v
dsledku svého praktického uvažování, spíše je
pravidlem, stáí jim všem zkornatí mozek
z pílišné praktiky životní oni zblbnou docela,
vJejich ž!vot náleží státu mccným Jehc, prcío
uinili filosofie technické innosti zcela
nevinné rozumné prakse. Vedou stejném sm-
ru své žáky, vychovávajíce svtové:<n názo-
ru práv vládnoucí tídy, životní vážnosti ku
spoádanému životu, smáti Dícgencvi
a Sokratovi upalovati dále, nebo alespo vysmí-
vati pomlouvati vzrušené tvrce fantastických
systém, obraz, tanc písní. Stát potebuje a
odmuje jen výchovu vyrovnaných, neproblema-
tických, beráncích, úednických karakter, beze
všech pochybností bez va'néhc ducha, proto —
mu praktití peí^a^^c^ové hojnérri pctu dodl-
464
.teoriemi hlásají velice revoluní plány retormé
kultury lidské, které jsou plném rozporu jich
životní praksí.
Moje nkdejší úcta positivistické filosofii za-
nechala dodnes respekt dslednosti filosofa Ost-
waida praktickém život, jeho útku university,
jc?ko inu dsledného filosofa
