Snad první vdcové lidského
stáda byli inversního pohlavního cítní, nezatížení
rodinnými city, jako jimi zjištné byli mnozí po-
zdjší vládcové, proroci, státníci vojevdci všech
národ. zápas obou princip, dvojí posed-
losti lovka lovkem vyrstá dle Blhera stát a
jeho zdánliv samoúelná organisace, stavící na
místo pvodn bezúelnými zdajících pohnutek,
biologické prostedky sebezáchovám tetího pohlaví.
Dlba práce vzniká vedle nesvobodn zrozeni'
práce, aby ješt více zotroila zárove poala
osvobozovati jednotlivce její tíhy.
Vládci, zprvu politickými, úkor druhých so-
becky prosazovanými prostedky bhem vývoje,
pinuceni bojem svobodu pracujících, stále více
hospodáskými prostedky, upravovali státní sou-
žití lidstva, jehož ády jsme vidli vyrstati nej-
primitivnjších formách nejtemnjším lidském
dávnovku ped 200.000 lety.
Nalézáme skuten lovka, vedle prvního prin-
cipu socialisujícího všechny tvory rodiny, vy-
rstající milostných svazk mezi muži ženami
— jako druhý socialisující princip pravku pra-
covni spoleenství svobodných muž, vyrstající
ze stejnopohlavních posedlostí erotických invers-
ních jedinc, které již Plato Symposionu velebí
a oslavuje kteí následkem rzných neantických
vliv pro nás stalí tajnými pomlouvanými híš-
níky »protí pírod«. Vzniká tu
nesvobodná práce, konaná již pod nátlakem
vlastních, tlesných poteb vlastní bídy, ale pel
41
.mra dosáhne tím ohromného výsledku, sesilení
organisaního, státotvorného pudu tchto výjhne-
ných jedinc, kteí nepokládají sebe cíl svého
života, ale stát
