tjší pcvitincst. Mladý lovk, kterého píroda
obdaila nejvyšší radostí rozkoší uení po-
znání, Jest sven ústavu, jehož úkolem jest vésti
jej rozšiování jeho poznání nabývání schop-
ností uplatnní život, tento ústav znií
v veškerou radost uplatnní jeho duševních
schopností. Každá sebevražda kií zvráceností
pracovního systému, sledovaného školou tomto
úkolu. lovk, zrcdivší svobcdné
práci, musí vzpcmínatí škciu jako dcbu nej-
hlubšího pokoení. Každý poznatek musí býti pizpso-
ben tmto ideálm, nepátelským jeho životu, musí
býti obarven, zfalšován, oištn, prosíván. tmto povahovým kazm lovku, ale škola
je m. Všechny možné cizí ideály pedsudky,
s nimiž neví sob svobod toužící lidská duše
rady; vlasíersectví, náboženství, poslušnost autority
musí pevn zakoeniti nezralém srdcí dítte
vedle zárodk životu nepátelských, jimiž bylo za-
tíženo rodii.
Odkud vezmou dítti vlastnosti životu ne-
pátelské? Škola vypstila.že pemoci zadupati správným, systémem
v lovku. Duše,
/í?1
. Není škole dnes moci, která je
paralysovala? Kdyby dala škola dítti možností
neomezeného rozvoje jeho pudu poznání pí-
rody lovka, ale zvlášt pudu práci, jevícího
se každé dtské he, pak vyvolala ta-
kovou spoustu radosti, pemohly veškeré
povahové kazy životu nepátelské veškeré obtíže
práce, pemáhající asem každého lovka pracu-
jícího!
Vda svtový názor, podávaný dnešní školou
dítti, jest praktickou filosofií užiteného státního
obana. Zárodky leží ke
všem
