Rovnž tak tvar tlesa projevem jakési tva-
rové energie, jen její útraty nám jeví, nebo
rozumíme tvarem práci, které teba jeho zm-
n. Opak je
u kehkého tlesa, které jaksi menší tvarovou
energii, snadnji podléhající.
Hmota njakého tlesa, píklad, jeví pi
malé úvaze našim smyslm pístupnou jako tíha,
jak známo výsledek síly pitažlivosti zem. Celé poznání
naše jest takovou transformací energie formy
našim smyslm sdlitelné, pokud jde hmctný
svt jeho vnímání smysly. Malé zmny nejsou trvalé
a pestane-li síla, která psobí, navrátí tleso
do pvodní formy; íkáme, pružné. Zákon zachování hmoty vyjaduje pro-
st, všechno touto silou pitahováno že
nemže tudíž nic svt ztratiti, jelikož tato
síla, jako ást celkového energetického kapiálu,
nikdy nezmizí. Co
tedy nazýváme hmotou njakého tlesa vlastním
slova smyslu, jeho vahou, pocit svalový, pocit
potebné práce pekonání síly, kterou zemi
pitahováno, pocit práce potebné uvedení toho
tlesa pohybu, Materielní podstata njakého
tlesa tedy vyjádena prací, které teba ku
pekonání síly, níž zem pidržuje svém
povrchu.chod mechanický, jejž lze miti prací vykona-
nou, Vybereme njaký úinek síly, pe-
mníme mechanickou energii, obyejn pohyb
a touto prací poznáme zmíme. Tekutiny mají menší
Í2Í
. Vyjaduje zákon ten jen omezenou
ást toho, vyjádeno zákonem zachování
energie. Hmota, udržující svoji formu, iní tak jen
potud, pokud nepemžeme její tvarovou energii
jinou, psobící silou
