Materialistické pojímání z-
stává nedokonalou pracovní methodou, jejíž úsp-
chy, hlavn poli chemie, byly budou snad ješt
v obmezené míe dosti znané, ale pro svtový ná-
zor dokonce jednotný nemže ani povrchn do-
staiti, když nebereme vážn jeho ambice me-
tafysický výklad svta.
112
. Je
to materialismus, který tak strun vykládá veške-
ré duševní pochody jako funkce mozkové hmoty,
eeno názorn slovy Karla Vogta, slovy, která již
strašila všechny krásné duše filosofické doby
Friedrichovy, »že myšlenky vyluují mozku
asi jako žlu jater nebo ledvin, Není
o tom sporu, kdybychom mli nejdokonalejší
znalosti fysiologických chemických pochod v
bukách kry mozkové, nimiž paraleln jde my-
šlení, kdybychom vidli mozku jako me-
chanismu hodinek, kdybychom mli prostedky,
aby každý atom ped naším zrakem hrál svoji úlo-
hu, nemli bychom nejjednodušších pocitech a
jich vzniku ani zdání.cké, filosoíícké praktické innosti. Vždy totéž se
pokoušely pokoušejí staré systémy pírodov-
deckého názoru svt, které také vydávají za
monistické, jest jednotném principu založené.
Filosofický materialismus dcíhrál svojí úlohu, jak
praví správn Max Verworn, Pokus tento pro vždy
selhal selže poslední jeho pokus, chtjící tro-
sek rozpadávající budovy znovu stavti tak
ji zachraovati; nebo opouští opt pdu istého
pírodního poznání.
Problém monismu není nový.
Jeden nich dnes tak všeobecný, znaný po-
et pírodních badatel stojí jeho základech. Jiných nárok
neiní
