Voltairovými do-
pisy anglického vyhnanství Paíže, tebaže
byly tam 1734 veejn katem páleny, byla oprav-
du prvé proražena všeovládající kartesiánská
filosofie Francii, vyhnanství vznikl spis Vol-
tairv základech Nev^tonovy filosofie, který dal
podnt pozdjšímu mení zem, provedenému
ku pezkoušení Newtonova uení francouzskou
akademií Laponsku Peru. Básník Henriady,
Mahometa Candida první konstruoval myšlenky,
bez' nichž nelze pedstaviti innost Alamber-
tovu, Coulombovu, Lavoisierovu, vývoj moderní
pírodní vdy moderního názoru svtového.
Bezdná komika obrázku zmizí, povážíme-li vý-
znam tohoto chlubného tvrzení. Toto
uení Descartovo, poopravené Leibnitzem ten
smysl, nikoliv pohyby, ale síly jsou konstantní,
bylo zárodkem myšlenky, kterou let
pozdji uinil dr, Robert Mayer, Helmholtz, Car-
105
.
Vládnoucí kartesiánská filosofie uila mimo jiné,
že summa pohyb pírod, jakož množství hmo-
ty udržovány jsou Bohem stále konstantními. Jim
urovnal cesty tento veliký nepítel positivního ke-
sanství všech náboženských systém, nejzná-
mjší volný myslitel.
Kdo zná podobiznu vdce francouzské osvícen-
ské filosofie osmnáctého století, Voltaira, kre-
slenou Chodowieckým, smál jist komickému
sebevdomí zobrazeného, který prstem ukazuje na
sebe, pronášeje slova, zdobící kresbu: »Já byl prv-
ní, kdo pinesl filosofii Newtonovu Francie.Motto: Neb pokud vím, pírod jen
síla její odpor, jiného však nic,
Heinrich von Kleist
