Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
70
. Hlavně přímo
u dolů. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. Zejména při úderu blesku do
vedení. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí.nýbrž přímo vrcholu kovové opery.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
„Všiml jsem toho. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. jakási
pojistka.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano
