Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Už rozumím,“ radoval hoch.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. „Je jim přiváděna
55
.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. odebírají odevzdávají elektrický proud.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. Jeden kmit nazý'
váme periodou.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr
