Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.“
Druhý pokrčil rameny.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
Čtvrtý Drát připojil.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Ještě celý třesu. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. Aspoň nás nyní bude víc. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.“
.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. jistě nebude
nic dobrého.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů. Leskneme jsme pružní.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl
