Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...
Čím
méně kulovém blesku objektivních údajů, tím více nejrůznějších teorií něm ko
luje.
2. Výsledky byly disposici nejprve tabelár
ně, později také podobě bleskových map. každém případě ale kulový blesk vyskytuje natolik vzácně, lze jeho
výskyt porovnání klasickými atmosférickými výboji statistického hlediska klid
ným svědomím zanedbat. [8], ůže trvat několika desítek milisekund, při pli
tudě stovek ampérů. Nese však mnohonásobně menší energii než
obvyklý typ bleskového výboje, není proto třeba připisovat velkou důležitost. Hustota atmosférických výbojů
Pro technickou praxi není důležitý jen způsob vzniku povaha atmosférických vý
bojů, ale také hustota jejich výskytu. Existují jen výpovědi svědků, kteří měli možnost jej spatřit. Zahrnují vyhodnocení výsledků dlouhodobého sledování lokálního výskytu
atmosférických výbojů, přepočteného plochu jednoho čtverečního kilometru zemské
ho povrchu.
Proto také třeba zahrnout lokální výskyt atm osférických výbojů mezi návrhové
parametry souvisejících ochranných opatření. Jsou velmi nebezpečné především tím, mohou přenášet značně velký ná
boj energii. Jedním nich tzv.1. [10]). dlouhý výboj neboli bleskový
chvost, jak jej označuje např. Někdy mizí nehlučně, jindy hlasitě vybuchuje doprovodu ohňostroje jisker. Nyní používají především tzv. Toto konstatování však lze přijm out jen
v obecné rovině, neboť skutečné množství výbojů závisí především místních geogra
fických podmínkách. Opomenout však nelze ani menšinové pozitivní výboje, jejichž rozvoj probíhá
obdobně. Podklady pro sestavení těchto map současné době získávají výhradně
17
. Abychom tak ale mohli učinit, musíme
mít disposici vhodné podklady. Jeho vznik chování jsou do
dnes obestřeny tajemstvím. Nejsou pro člověka nebezpečné, ale signalizují možnost, vstříc
ný výboj mohl vzniknout právě místě sršení.3. tohoto důvodu již několik desetiletí zpracovávají
údaje lokálním výskytu bouřkové činnosti. Související akustické projevy pak vní
m jako hrom. hornatém terénu bude zcela jistě docházet zvýšenému
výskytu geografických bouřek tím nárůstu četnosti atmosférických výbojů. Vyskytuje pom ěrně vzácně, takže pro objektivní vý
zkum není patřičném ístě disposici buď kulový blesk nebo kvalifikovaný vědec
s potřebným vybavením. Obecně platí, čím dál rovníku, tím menší
výskyt bouřek tedy blesků lze zaznamenat. Nejčastěji přitom spekuluje jeho plazm ovém původu, který mohl vysvět
lit značné energetické účinky. izokerau-
nickém apy.
Popisují tento jev shodně jako bílou nebo světle červenou svítící kouli průměru ně
kolika jednotek desítek centimetrů, která objevuje dobu několika álo vte
řin.
Předcházející popis byl věnován především většinovým negativním bleskovým vý
vojům.
Samostatný úkaz, předcházející některým bleskovým výbojům, modré nebo od
rozelené sršení, známé pod názvem Eliášův oheň (např. Naštěstí jejich výskyt jen velmi álo pravděpodobný, takže nimi
v našich geografických podmínkách nejspíš nesetkáme.
Kromě klasických průběhů bleskových výbojů podobě klikaté čáry lze ale setkat
také jejich atypickými představiteli. Jsou energeticky té
měř bezvýznamné nitkovité výboje vznikají hrotech hranách nejrůznějších stožárů,
skal, trávy apod. Skeptici zase poukazují ožnost pouhého optické
ho klamu. zpravidla opačný vyrovnávací výboj zem mrak, který pro
bíhá mezi několika výboji mrak zem.
Jako zajímavost stojí zmínku také kulový blesk.______________
ké rozpínání, které provází vznik tlakové vlny. Např
