Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 93 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kde zmenšuje amplitudu přepětí. Velikost přepětí zasaženém stožáru můžeme určit %proudu blesku 0, součinitele maximálního napětí ekvivalentního odporu místa úderu 96 .u údem. Vliv uzemnění sousedních stožárů pokles proudu tekoucího zasaženým stožárem velikost přepětí místě úderu zahrnut tzv. m (37) V obrázku jsou uvedeny také doby dosažení maxima přepětí místě úderu blesku stožáru (doby přeskoku izolaci) závislosti délce rozpětí pro různé odpory uzemnění doby čela proudu blesku. Zde udává vzdálenost nej- V bližních nzemnčných stožárů místa úderu blesku rychlost postupu vlny zemnicím lanu. součiniteli maximálního přepětí Součinitel závisí délce rozpětí odporu uzem­ nění stožárů /v’,době čela proudu blesku vlnovém odporu zemnícího lana Z. Zde vlnový odpor zemnicích lan (nebo vodičů přepěťovou vlnou zpětném přeskoku), který určen vlastním vlnovým odporem lana vzájemným vlnovým odporem jednot­ livých lan mezi sebou Z*.blesku odtéká zemnicím lanem sousedním stožárům. Trvání bleskového výboje zvláště vzrůstu proudu jeho maximu je poměrné velnu krátké, řádově několik desítek ¡jl době vzrůstu a maxima proudu blesku protéká větší část proudu blesku zasaženým sto­ žárem jeho uzemnění pouze menší část proudu teče zem ničími Jany k sousedním stožárům. Vlivem uzemnění sousedních stožárů zvětšuje se proud tekoucí zemnicím lanem dosahuje vrcholové hodnoty přibližně v dobo, maxima proudu blesku Osoilogramy průběhu přepětí stožáru ux a proudů tekoucích stožárem zemnicím lanem jsou uvedeny ob­ rázku 73. Vrcholové hodnoty dosahuje kratší době. než doba maxima proudu blesku nebo doba maxima proudu tekoucího zemnicím lanem. Zanedbáme-li indukčnost nízkých stožárů uvažujeme-li soustředěný zem­ nic, průběh přepětí stožáru stejný jako průběh proudu tekoucího stožárem jeho 'uzemnění. Tvar přepětí vrcholku zasaženého stožáru neodpovídá tvaru proudu blesku. Hodnoty součinitele maximálního napětí byly vypočteny základě vlnových pochodů [4] jsou pro různé hodnoty závislosti poměru vT1 ItjZn uvedeny obrázku 72. době [¡as; m/jis]. odrazu proudové a přepěťoví’ vlny uzemněni nejbližšiho stožáru vrací vlna zpět míst. Vliv uzemnění sousedních stožárů uplatňuje však teprve okamžiku příchodu odražené vlny uzemnění těchto stožárů, tj