Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
magneto
vání nastalo jedním nebo více rázy stejné polarity. Při tomto,vyhodnocováni lze stanovit určitých podmínek
* 35
. Remanentní magnetismus stále stejný,
až určitém místě začíná zvyšovat splyne křivkou závislosti =
— (H)t stanovené odmagnetovanem vzorku postupným magnetováním
z počátku. Průsečík udává proud Lx, jímž byla tyčinka zmagnetována
(obr.
Za určitých předpokladů lze však zjistit pomocí dvou více magnetic
kých tyčinek umístěných různé vzdálenosti vodiče amplitudy obou
rázů.
Druhý způsob spočívá tom, rovněž změří remanentní magne
tismus, tyčinka však neodmagnetuje, nýbrž magnetuje postupně se
zvyšujícím poli stejné polarity. 22b).
a) b)
Obr. Vyhodnocení intenzity magnetického polo magnetická tyčinky; metoda
s odmagnetováním; metoda bez odmagnetovAní
Rázové proudy remanence vyhodnocují zásadě dvojím způsobem.holihjM obn agn etowív í
Z(‘ záznamu remanence magnetické f,včinky nelze zjistit, zda /. 22. Intenzita magnetického pole, při níž dosáhlo původní
remanence, považuje hledanou intenzitu, níž pak určí proud
blesku (obr.
Při prvním způsobu nejdříve zjistí remanentní magnetismus, magnetická
tyčinka pak odmagnetuje znovu magnetuje stejnosměrném poli
s postupně zvětšující intenzitou, přičemž při každém magnetování
měří remanence. 22a)
