Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 232 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
T vytíná přímce r,(Z2) bod něhož vychází pomocná přímka Přímka P(S') vytíná průsečíku přímkou _r,( —Zj) stav v bodu průsečíku vodorovné přímky procházející bodem přímky Bř.2 kondenzátoru různých okamžicích časových intervalech ..[Z„) bod Pro sledování stavů dalších okamžicích postupuje uvedeným způsobem, při čemž pro určeni stavu v bodě směrodatný bod pro stav bodě bod řešení konkrétního případu nutno znát stavy bodu okamžiku t -I- 2n,rL 2nxL okamžiku rL, popř. Při známých stavech ri, B,_,: X,__3,^ [uvedeno v obrázku 151b)] pří rovnosti proudu tekoucího vedením proudů tekoucích vedeními lze vztyčit bode . 0 n P řík 10: obrázku 151 uveden případ zapojení paralelní kapacity k vedeni Z. Při paralelním kondenzátoru uzotnnéném náhradní úsek vedení konci otevřený. pro nxL kdy bodu nebo přicházejí vlny ze, stanovených již bodů X, nebo M(.sf.avy bodech -^í r,+2nr rj+2n' Postupně lze určit jednotlivé hody udávající stavy na vedeních Z. Průsečík vodorovné přímky procházející bodom přímkou 1), ,r(Zt ) určuje bod přímkou ,. (tj.-,. Doba postupu vlny náhradním úsekem vedení fJje volena opět jako celý zlomek doby postupu vlny sledované x délce vedení totiž 77, . Body jsou východiska určení dalších bodů A(+r B(+t popr.{Z2) leží bod Mř.-S', určená paralelním za­ pojením odporů ZLa Z2, udává průsečíku přímkou A(_Mstav bodl' ,. /+Sr ,.. K tor připojený vedeni lze při grafické metodě znázornit opět krátkým úsekem vedení dobou postupu vlnovou impedancí 0, přičemž platí Zv [O; ms, mFJ (lf>2) Na- rozdíl indukonosti zná náhradní úsek vedení vlnovou impedanci mnohem menší, než vlnová impedance vedení přicházející přepěťovou vlnou (Zc Z)., .2 kolmici, 11a níž prů­ sečíku přímkou (_2c f—Z leží bod Vodorovná přímka vedená bodem Př.. Kondenzátor zapojený série vedením lze při grafické konstrukci opět nahradit náhradním krátkým úsekem vedení vlnovou impedancí Zc danou poměrem doby rLa kapacity kondenzátoru Ckpodle rovnice (1512). Pomocná přímka .2r (pokud jsou známy . P řík lad II: Konstrukce případu zapojení kondenzátoru (7k mezi dvě 237 .přímku (pomocný bod l>).