Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 221 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Praktické použití Bergeroňovy grafické metody znázorněno uvede­ ných příkladech. Stav bodě okamžiku příchodu vlny konci kabelu dán podmínkou, proud tekoucí konci otevřeného kabelu nulový, j‘(., hlodaný bod Bergeronově diagramu leží ose napětí, průsečíku přímkou B(1{—. P Přepěťová vlna prav oůhlá konst. tohoto bodu vychází pozorovatel konci kabelu (—Z u).ž co). Grafickou metodou řešit vlnové procesy obvodech homogenními vedeními různou vlnovou impedancí, útlumem přepěťových vln, články s koncentrovanými ohmickými lineárními nelineárními odpory nebo s impedancemi komplexního tvaru (indukčnostmi kapacitami). Za předpokladu, bod velmi vzdálen kabelu průběh přepětí na něm čase, němž sleduje průběh přepětí kabelu, není ovlivněn vlnami odraženými kabelu, není stav bodě době, kdv němu přichází vlna bodu pro konstrukci diagramu průběh přepětí na kabelu důležitý.) postup ujez dlouhého vedení vlnovou impedancí# kabelu vlnovou impedancí ŽŽ];, dlouhým řk r1:j Kabel konci otevřený (Z. Aby určit stav bodu při příchodu přepěťové vlny ke kabelu, vychází bodu 2Í70 ose napětí, udávajícího vzdálený bod vedení, něhož vychází pozorovatel (přímka —Z), který dorazí do bodu okamžiku bodu vychází pozorovatel (přímka Zk), který rovněž okamžiku dorazí bodu B0. Z daných hodnot vlnových impedancí najdou sklony přímek Z, —Z, —Zk. V Bergeronově diagramu čas objevuje pouze jako parametr, takže časový průběh napětí proudu lze diagramu získat vynášením hodnot napětí proudu pro určitý bod časovém sledu udaném pro jednotlivé průsečíky Bergcronových přímek časovým označením parametry.sledovaného hodu {např. bodu obrázku 141) vždy jeden okamžik. Napětí kabelu před příchodem přepěťové vlny bylo nulové (neuvažuje napětí sítě Hz). spojení ohmickými odpory.Z, bodu B0 bylo možno zjistit napětí bodě vedení vlnovou impedancí Z. Nej- jednodušší řešení dávají obvody úseky homogenních vedení beze ztrát, popř. Pro všechny okamžiky příchodu vlny bodu B 226 . V obecném případě řešení vlnového procesu obvodě několika vede­ ními nulito vyslat tolik pozorovatel0, kolik úseku vedení časovým rozpětím odpovídajícím dvojnásobku postupu vlny . V obrázku 142b uveden Bcrgeronův diagram voleného příkladu. tj. Průsečík přímek 2Uui—Z) a udává stav bodě okamžiku nulovém.dvoje, lze volit hustší síť přímek (časové rozpětí) Bergero- nově diagramu.nejkratším úsekem. Pro přesnější určení průběhů přepětí nebo proudu, zvláště pří proměnném průběhu napětí /.(vlny postupující veden icli vrobou směrech) dorazili