Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
1’odoluiě jako postupy vlny vodením odrazu rozhraní dvou
různých impedancí '¿do lze uvažovat zvýšení přepěťové vlny přicházející
z vinutí vstupní cívky menší vlnovou impedancí (řádově několik tisíc
ohmu) vinutí větší vlnovou impedancí (až několik desítek tisíc ohmů). 112a) první
špička obr.
Zesílení izolace vstupní cívky může vést některých případech přepěťo
vým poměrům, které jsou nepříznivější než stejné izolace všech cívek.
Odrazem muže přepětí konci vstupní cívky zvýšit nad hodnotu pře
pětí vstupujícího transformátoru. Konečné rozložení napětí trojfázovérn transformá
toru izolovaným uzlem liší jednofázového tím, při postupu
156
. zvyšuje přepětí konci vstupní
cívky.
Počáteční rozložení přepětí trojfázového transformátoru podstatě
neliší rozložení při jednofázovom transformátoru izolovaným nebo
uzemněným uzlem.
S prodlužující dobou trvání kusé vlny zvětšuje amplituda přepětí
vlastních oscilací vstupní cívky [druhá špička napětí obr. Je-li uzel trojfázového transformátoru izolován, mají přepěťově
poměry vinutí poněkud odlišný charakter. 112b), c)].počátečního rozložení Zesílením izolace mezi závity zvýší namáhání
izolace mezi závity vstupní cívky.
Při zesílení izolace vstupní cívky dbát především zkvalitnění izolace
vstupní cívky, při níž neměnily poměry rozložení kapacit velikosti
vlnových impedancí vstupní dalších cívek. proti sousedním fázím. Někteří autoři doporučují
odstupňovanou izolaci, níž přechod mezi jednotlivými cívkami mírně
odlišnou vlnovou impedancí byl plynulý nevyvolal uvedené nepříznivé
přepěťové jevy.
Při poměrně krátké kusé vlně průběh přepětí konci vstupní cívky
nižší než napětí vstupu maximální přepětí dáno přepěťovou špičkou
danou počátečním rozložením napětí [první špička napětí ohr. nej nepříznivějších případech napětí konci
vstupní cívky vyšší než napětí vstupu [obr.
Při kusé vine lze očekávat zvlášť nepříznivé zvýšení přepětí konci
první cívky zesílenou izolací lakovém případě, kdy doba trvání kusé
vlny rovna čtvrtině periody vlastních oscilací vstupní cívky (několik ¡jls). 112b)]. Mimo přepěťová vlna konci
cívky zesílenou izolací odráží tím.
Dříve uvedené přepěťové poměry jedné fázi odpovídají poměrům
v trojfázovérn transformátoru takovém případě, kdy uzel transformátoru
je uzemněn. obrázku 112 jsou uvedeny změřené průběhy přepětí na
konci cívky první zesílenou izolací konci druhé normální izo
lací při namáhání transformátoru různě dlouhoti kusou vlnou. 112a)]. Toto zvýšení ohro
žuje jak mezizávítovou izolaci vstupní cívky, tak také svou amplitudou
hlavní izolací vinutí proti uzemněným částem, popř.
Je-li při náhlém poklesu přepětí vstupu transformátoru přepětí konci
vstupní cívky vyšší než napětí vstupující vlny, očekávat nejen zvýšené
namáhání mezizúvitové izolace vstupní cívky, ale dalších oívek nor
mální izolací
