Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 145 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ohledem snížení pravděpodobnosti zpětného přeskoku při vyšší izolační hladině doporučuje zvýšit izolaci vedeni vo výběhovém úseku. Zvýšeni zbytkového napětí blesko­ jistky při velkých proudech mohlo ohrozit izolaci chráněného zařízení. vedení lze použit izolační konzoly svodem od zemnícího lana vedeným mimo izolační konzolu. Amplituda přepěťové vlny vstupující stanice je dána izolační hladinou vedení výběhovém úseku nebo zapalovacím napětím svodiěe přepětí použitého začátku výběhového úseku. Nízký odpor uzemnění zaručuje snížení pravděpodobnosti výskytu zpětných přeskoků ve výběhovém úseku. proto třeba věnovat při ochraně stanice zvýšenou pozornost přepěťové odolnosti úseku vedeni před stanicí. Zvláště venkovního vedení bez zemní­ cího lana velkou rázovou izolační pevností proti zemi požadovaná ochrana vedení výběhovém úseku nutná. Zvýšená ochrana vedeni před stanicí zmenšuje pravděpodobnost výskytu nebezpečně vysokých přepětí velkých rázových proudů stanici. Výběhový úsek vedení před stanicí Stanice chráněné před přímým úderem blesku vyžadují přídavnou ochranu izolace zařízení před přepětím, vstupujícím stanice ■/. Velikost strmost vzrůstu tohoto přepětí, vstupujícího stanice venkov­ ního vedení, závislá především izolační hladině vedení před stanicí a vzdálenosti vzniku přepěli před stanicí. Velikost přepěťové vlny vstupující stanice dále závislá útlumu vlny při jejím postupu výběhovým úsekem. Poměrně složité pochody jíc í útlum amplitudy přepěťové vlny její deformaci téměř znemožňují přesný 148 . vedení zemnicím lanem celé délce, stavěných převážně vodivých stožárech, výhodné zlepšit ochranné podmínky výběhového lana zmenšením ochranného úhlu stínění, zmenšením odporu uzemnění zvýšením izolace vedení výběho­ vém úseku. výběhovém úseku.41. Ve výběhovém úseku venkovní vedení montuje zemnicí lano s dostatečně malým ochranným úhlem, který bývá menší nebo alespoň rovný ochrannému úhlu požadovanému venkovním vedení, Odpor uzemnění každéLo stožáru výběhovém úseku být nejmeiiší, zvláště vedení poměrně nízkou izolační hladinou. Volí proto odpor uzemnění jednotlivých stožárů ve výběhovém úseku menší, než jaký požadován celé délce vedeni. Na délce provedení ochrany výběhového úseku závisí velikost strmost přepěťové vlny vstupující stanice intenzita proudu, který zatěžuje bleskojistku stanici. Po­ měrně jemná ochrana izolace zařízení stanice bleskojistkami mohla být ohrožena velkým proudem, který bleskojistkou protékal při úderu blesku vodičů blízkosti stanice. vlastní odírané stanice před atmosférickým přepětím počí­ táme proto také přídavnou oehrauu venkovního vedení určité délce před stanicí, tzv. venkovního vedení. Nemá být vetší než Cl