Poznámky redaktora
ukončení měření opláchneme elektrodu
destilovanou vodou oschnutou uložíme tak, aby nedošlo jejímu znečistění. změření potenciálu kladných záporných
elektrod změříme napětí celého článku. Zinek nesmíme brát rukou ani kovovými předměty, aby nedoš-
lo zkreslení výsledku zkoušky.19. Kvalita vody vyhovuje, má-li nižší vodivost než
16 µS/cm., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Již
používaná elektroda kyselině ponechá před měřením dobu minut. Dojde-li minut všech třech případech intenzivnímu vývoji plynu na
povrchu zinku, kyselina znečistěna kovy;
– organické látky opatrným zahříváním vzorku kyseliny zkumavce stálého třepání
(aby kyselina nevzkypěla nevystříkala) dochází přítomnosti organických látek ke
žlutému, hnědému černému zbarvení. o. Zkumavku třeba držet speciálním držáku ústím osoby, která
zkoušku provádí.
66
IN-EL, spol. Nová elektroda před měřením ponoří aktivní částí dobu dnů do
čisté kyseliny sírové odpovídající měrné hmotnosti elektrolytu měřených akumulátorů. K
měření používají tzv. Kladný pól měřidla
připojíme (+) pólu elektrod změříme potenciál kladných elektrod, poté (-) pólu elek-
trod změříme potenciál záporných elektrod. minut
nesmí vzniknout zákal nebo opalescence při pozorování vzorku proti černému pozadí;
– ionty železa zkumavky vzorkem vody přidáme kapky kyseliny sírové prosté
stop železa, kapku manganistanu draselného KMnO4 kapek 10% roztoku sul-
fokyanidu (rhodanidu) draselného KCNS.
Při měření elektroda připojí (-) pól měřidla. Zkoušku provedeme 3×, vždy novým kouskem
zinku. zahřátí zkumavce.5 Měření potenciálů kladných záporných elektrod
Měření potenciálů kladných záporných elektrod můžeme provádět jen článků kapal-
ným elektrolytem pólovými vývody nad víky. elektrolytu elektroda ponoří
otvorem pro zátku tak, aby nedotýkala víka elektrod článku.těkavými látkami normální teploty, popř. Při této zkoušce musíme pracovat ochranný-
mi pomůckami.
3. Zčervená-li vzorek, voda závadná,
zrůžovění vzorku přípustné;
– elektrickou vodivost lze nahradit všechny jednoduché chemické zkoušky vody. vody nesmí dostat stopy kyseliny sírové, jinak pro olověné akumulá-
tory neškodné, které výsledek měření zkreslily.
b) kyseliny sírové H2SO4 kontrolujeme:
– vzhled, pach, ionty chlóru železa, stejným způsobem jako vody,
– měrnou hmotnost hustoměrem přesnosti nejméně 0,01 g/cm3 nebo speciálním re-
fraktometrem,
– znečištění kovy nepoužitého elektrolytu) přídavkem granule čistého zinku do
vzorku kyseliny sírové. měření používáme kadmiovou elektrodu
a stejnosměrný voltmetr třídou přesnosti nejméně 0,5 vnitřním elektrickém odporu
vyšším než k. konduktometry. Voda nesmí být zbarvena nebo zakalena;
– ionty chlóru zjistíme je, když zkumavky vzorkem vody přidáme kapky čisté ky-
seliny dusičné několik kapek 0,5% roztoku dusičnanu stříbrného AgNO3. Voda nesmí mít zá-
pach těkavých látkách;
– vzhled porovnáním vzorku vody zkumavce nebo průhledné láhvi proti černému
a bílému pozadí
