Radiokomunikacní monitor pro ISM pásmo 868 MHz

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací radiokomunikačního monitoru pro ISM pásmo 868 MHz. V práci je uveden popis bezlicenčních rádiových pásem dle doporučení ITU a norem ETSI. Zvláštní pozornost je věnována pásmu 863 MHz až 870 MHz. Podrobně je popsán transceiver CC1020, který tvoří základ monitoru. Postupně je představen obvodový návrh, sestavení monitoru a vytvoření firmwaru. Radiokomunikační monitor je přenosný, napájený primárně z baterií. Monitor umožňuje zobrazit spektrum signálů v pásmu 868 MHz, indikuje kmitočtovou odchylku vysílače a přijímá vysokofrekvenční signál s modulací FSK. Demodulovaná data je možné přenéstdo osobního počítače přes rozhraní USB.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Petr Frecer

Strana 14 z 66

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kmitočtové pásmo Max.15. Využití dálkového ovládání je možné vidět jak modelů, tak bezdrátových myší pro osobní počítače (PC). RFID zařízení vysílají signál jen po vyžádání základě příjmu. Známé například využití domácích meteorologických stanic, kde čidla teploty vlhkosti bezdrátově přenášejí měřenou hodnotu vyhodnocovací jednotky.3: Dělení pásma pro SRD zařízení (převzato [4]) Ozn.4 s protokoly ZigBee specifikující datovou komunikaci nízkou přenosovou rychlostí probíhající malou vzdálenost (10 m). 1. vyzářený výkon Kanálová rozteč Klíčovací poměr g 863,00-870,00 MHz max. Tab. výše uvedeného patrné, každé subpásmo své výhody i nevýhody. V pásmu teoreticky možné provozovat komunikaci vzdálenost dosahující až 500 Vlivem zhoršeného šíření vln zastavěné oblasti ovšem typická vzdálenost komunikujících zařízení menší než 100 m.1 kromě datových technologií využívajících pásmo h (okolo 2,4 GHz) jsou nejčastěji SRD pásma použita pro přenos telemetrických dat, dálkové ovládání signalizaci přenos poplachových informací.4 s výjimkou subpásma g5, které pro audio signály využít lze. kHz - g4 869,40-869,65 MHz 500 max. Při požadavku na větší dosah signálu lze výhodou využít subpásmo g4. .3 Využití bezlicenčních pásem SRD pásma jsou využívána pro rozličné aplikace. Pro omezení interferencí mezi vysílanými signály jsou tyto omezeny časově (pásma g1, g2), kanálovou roztečí (pásmo g3) nebo vyzářeným výkonem (pásmo g5). 1. Kromě použití, které charakter ISM, uvedeném kapitole 1. 100 kHz 0,1 % g1 868,00-868,60 MHz % g2 868,70-869,20 MHz 0,1 % g3 869,30-869,40 MHz max. kHz nebo celé pásmo % g5 869,70-870,00 MHz 100 % Pokud bude vysílač SRD zařízení provozován jen krátkých časových úsecích a vyhoví tak požadavku klíčovací poměr menší než 0,1 může využívat kterýkoli z kmitočtů pásma ohledem dříve zmíněné rozteče kanálů). Pásmo 865 MHz 868 MHz slouží pro rádiová identifikační zařízení (RFID – Radio Frequency Identification Applications). Jedná zařízení pro automatickou identifikaci zboží, sledování pohybu prostředků, osobní identifikaci, řízení vstupu, bezdotykové senzory, systémy lokalizace jiné. Subpásma g2 nabízí vysílači možnost využít celé pásmo cenu malého klíčovacího poměru. Subpásmo (868,00 MHz 868,60 MHz) využívá standard IEEE 802. Pro zařízení, která mohou vysílat neustále větší šířkou pásma, určeno subpásmo g5, které výkonově omezeno mW. V subpásmu lze vysílat nepřetržitě ovšem omezenou šířkou pásma