(Obrázek menší).nost sousedních dvou bodň činí téměř přesně mm; dejme tomu,
že blesk byl vzdálen, pak byly středy sousedních dvou bodů asi
8 vzdáleny. Ostatně ’
zde stůjtež ještě některé případy dob starších
nané, jež podobně jako blesky růžencové tvoří pojítko
mezi oběma druhy blesků. 8.
.
„P.u téže zprávě sděluje Burckhardt, sta- i
vitel Fechter viděl dne neb září 1894 večer
v Schvadenu (kanton Glarusský) krátce sobě téhož
nepříliš hustého dešťového mraku vyšlehnouti nebo
6 blesků, jež téměř touže drahou braly sjely
k vyčnívající skále Eckstocku. Ani tento blesk není
celý desce, povaha jeho jest patrně táž, jak blesku
předešlého. května 1823 Simmersfeldu. Obr.
— —
Obraz 7.u
Považoval jsem nutné, zmíniti také bles-
cích růžencových, něž Planté upozornil, jelikož tvoří ^
jaksi přechod mezi blesky klikatými kulatými. van der Vallk byl již dřívější bouře, prý prosince 1895,
podobný blesk růžencový vyfotografoval, zaslal mně ochotně tento
negativ dovolil jej uveřejniti. Blesky tyto
končily proudy ohně, jako lidské rameno tlustými, |
konci ohně vznikla koule, jež svítila ještě intensivněji
než blesk sám.u Průměr koulí, jež nám obraze jako tečky jeví,
byl pak dle této kopie asi m. se
v čárek.
Schůbler podává zprávu dvou blescích, jež po
zoroval 12
