Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...
Činitel příslušného druhu škody vychází způsobu účelu využití posuzovaného sta
vebního objektu.
Vliv její velikost však počet vlastnosti přicházejících napájecích vedení.3) není nutné uvažovat žádných dodatečných opatřeních
k ochraně posuzovaného objektu před účinky atmosférických výbojů.3. opačném pří
padě však jejich realizaci zaručeně nevyhneme. Opom enuta
nesmí být ani již realizovaná ochranná opatření.5)
4.
Pravděpodobnost vzniku škod závisí první řadě vlastnostech uvažovaného
stavebního objektu.4)
X
R (4.
(4.1.
Neopomíjí ani nejrůznější opatření, vedoucí snížení rozsahu hodnoty případných škod. Rozdělení možných škod
Pro objektivní posouzení možnosti vzniku jakékoliv škodní události musí být nejpr
ve stanovena pravidla postupy pro určování všech souvisejících rizikových faktorů. Zohledňuje však počet dobu přítomnosti osob jeho prostoru, druh slu
žeb poskytovaných veřejnosti význam kulturních hodnot uložených posuzovaném objektu. Posoudit však třeba obsah uvažované budovy,
provedení vnitřních rozvodů všech souvisejících energetických přívodů.
. Avšak předcházející odstavce
vysvětlující význam proměnných jednotlivých rizikových složek naznačují, skuteč
ný odhad celkového rizika vzniku škod již tak snadný být nemusí.
Četnost výskytu nebezpečných událostí odvíjí především místní hustoty at
mosférických výbojů, rozměrů posuzovaného stavebního objektu vlastností jeho okolí.objekt. Tento vztah lze vyjádřit, souladu IEC 62305-2 [59]) stejně jako DIN VDE
V 0185-2 [67], následující nerovností:
R (4.
Při platnosti nerovnosti (4.5) jsou jednoduché srozumitelné. Hodnocena přitom nosná konstrukce, provedení vnějších vnitř
ních pochozích ploch, střechy atd. akceptovatelné riziko vzniku škod.3)
kde je
R celkové riziko vzniku škod, vypočtené pro konkrétní stavební objekt,
Ra přípustné, resp.
Výrazy (4.3) (4. atematický popis této závislosti může mít tvar:
kde je
P pravděpodobnost vzniku škod,
N četnost výskytu nebezpečných událostí,
ô činitel druhu škody. Celkové riziko vzniku škod při
tom zahrnuje řadu dílčích složek, pro které platí:
kde je
R celkové riziko vzniku škod (4. Při odhadu sice
nepoužívají žádné složité atematické operace, ale zato třeba znát značné množství
vstupních parametrů.3), vypočtené pro konkrétní stavební objekt,
Rx jednotlivé dílčí složky rizika.
Každou dílčí rizikovou složku lze přitom vyjádřit součinem pravděpodobnosti
vzniku škod, četnosti výskytu nebezpečných událostí koeficientu konkrétního druhu
škody
