Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
součtová křivka
četnosti bleskových proudů podle měření ČSSR.
A litu rou ů
Při výpočtech ochran elektrických vedení zařízení se: zpravidla ne
vychází napětí, ale proudu blesku, poněvadž lze bezprostredné měřit.
Označíme-li proud objektu potom IqZ0 a
(3)
Vztah (3) vyjadřuje poměr mezi proudy blesku dobře špatně uzem
něných objektech. Jakmile vůdčí výboj dosáhnu zomo, postupuj«» tímto
kanálem velkou rychlostí. obr.
Jak měřeni modelu, tak přímá měření bleskových proudů ukázala
závislost bleskového proudí; odporu uzemnění zasaženého objektu. velké
rozdíly vodivosti půdy projevily podobných tvarech proudových
vln získaných Empire State Building [39].Křivkyvýskytu bleskových proudůse udávají pro objekty
s nulovým odporemuzemnění. 300 Cl, pravděpodobnost výskytu proudu poloviční amplitudou. Je-li však přibližně tak velké jako Z,
tj.označíme [C/ml. rovnice (1) vyplývá, průběh proudu
blesku výsledkem rozložení hustoty nábojů podél celého vůdčího výboje
a rychlosti přitékání nábojů, niž vliv vodivost země. Např.
23
. Tento proud nazýváme proud blesku, který způsobuje
přepětí elektrických zařízeních. Rozdíl prakticky neprojeví mezích odporů uzemnění
vyskytujících nej častěji vedení uzemněnými stožáry, kde =
- Q.
Uvažujeme-li napětí čele vůdčího výboje U0, potom zasaženým objektem
s odporem prochází proud který můžeme vypočítat
/ í7? (2)
b )
kde vlnový odpor kanálu blesku.rázová vlna proudu
K ]
U (1)
Poněvadž rychlost hlavního výbojů volká, dosahuje proud několika
set set ¿A. Proto uvádí mimo
jejich střední hodnoty také jejich rozdělení četnosti, zpravidla součtové
křivce četnosti výskytu, níž čteme, kolik procent proudů blesku větší
než odpovídající hodnota proudu kA. Udává, blesko
vých zásahů proudy větší než (dolní hranice kA) proudy
větší než [43].
Bleskové proudy vyskytují širokých mezích
