Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
/)soís,5-s^<ya%ov y
Má-li cíl proti anténě libovolnou polohu, př.
14. Kdyby cíl měl vzhledem anténě polohu B,
budou jejich vlastnosti vyměněny. Tyto různé vlastnosti pro
náš účel nehodí. případě, když obou smyček dostaneme
signály téže intensity, které budou úměrný úsečce (obr.), nalézá předmět směru průsečnice obou smyček,
která stojí vysílací anténu kolmo.
Ke stanovení přesné polohy předmětu musíme ještě určití
jeho výšku nad obzorem, což možno provésti přímo, nebo
. bodě A,
obdržíme při otáčení anténou něho dva odrazy různé in
tensity, neboť intensita způsobená prvou smyčkou bude úměr
ná úsečce druhou smyčkou úsečce Otáčíme-li anténou
tak, cíl vzhledem přibližuje polohy intensity
příjmu budou měnit (první smyčkou bude příjem stoupat,
druhou klesat). Pak možno určit azimut
s přesností, která vyhovuje těm nejpřísnějším požadavkům.
Stanovení výšky předmětu
