, jehož konec volně visel loďky, elektroskop
jevil tím silnější el.
Podobný tomuto byl stroj, jejž Hommer fýs. Monnier Bertier při podobných pokusech poraženi
k zemi, Richmann pak srpna 1753 zabit. Pod válcem
nalezen otvor země hluboký 1‘/2" široký. Střechou isolovaně prostrčena tyč, jež nad
střechu vyčnívala, druhý konec sahal světnice podkrovní., stéblo,
jež bylo výbuch způsobilo, pohybovalo podél provazce vzhůru stří
davě jsouc přitahováno odpuzováno dosáhlo takto výšky asi 50";
kdykoli provazci přiblížilo, vznikl výbuch nový, avšak slabší. Po
celou dobu pokusů nezablýsklo ani iiezahřmělo. Pak nastal slab}’ dešť, Romas měl opět pocit, jakoby se
v pavučinách pohyboval uslyšel silný praskot, čehož soudil, el. Sotva
se tak bylo stalo, učiněn náhlý konec divadlu, jež stébla křepčící ský
tala, konec, jímž Romas strach chvění uveden. Výbuch
doprovázen byl světelným úkazem podoby válce dl. Romas domníval se, že
za tmy byl tento úkaz světelný daleko skvělejším. stroje. Oba tito učenci připevnili elektroskopu
v loďce drát asi 150' dl. Richmann užíval svým po
kusům násled. srpna 1756.
Romas, něm pak Cavallo, Saussure Schůbler dokázali, -|- el. Při jednom
pokuse vehnán drak výše 100' větší, než obyčejně, válec visel
asi nad zemí, pojednou pod ním stébla 3", 12" dlouhá vztýčila
a jako loutky poskakovala nedotýkajíce navzájem.
Le Monnier 1752), Romas, Cavallo (1757) Muschenbroek (1756)
poznali již svých pokusů, í
+ elektrické, jim bylo známo, el. kabinetě Man-
heimském zbudoval. napjetí, čím výše stoupali. silném skleněném sloupu upevněna tyč že
. Při pokusech nevzal nikdo škody, bylť Romas hned při
prvém pokuse obdržel hroznou ránu, tak další pokusy dály ve
likou opatrností. svedl Romas celé ohnivé prameny 10' dl.byl vzdálen, měl pocit, jakoby pavučinách pohyboval. Nej delší stébel
bylo totiž válcem přitaženo, témž okamžiku slyšeny výbuchy hromu
podobné. Přerušené toto spojení zavinilo smrt Richmannovu. š. výbuchu pozo
rován zápach síře, podobný zápachu, vznikajícímu přechodem elek
třiny kovového válce vzduchu.
stav zvyšuje není bez nebezpečí pokusech pokračovati, pročež
doporučil svým průvodcům, aby větší vzdálenosti odstoupili.
napjetí vertikální výškou přibývá. Toto divadlo, jež
průvodcům Romas-ovým nemalou kratochvíli skýtalo, trvalo asi */4
hodiny. Celý provazec obklopen byl válcem
vzduchu svítícího, jenž měl 3—4" průměru. chmurného počasí pro
mění ihned jakmile vyjasní. š.
26. tomuto
konci připevněn řetěz, jenž tyč spojoval pracovnou Richmannovou;
jelikož tato byla dosti odlehlá, veden řetěz mnohými místnostmi, jsa
od stěn sklem neb pečetním voskem isolován, posléze stropem sveden
do pracovny. Totéž pozorovali také Biot Gay
Lussac své větroplavbě. Posléze drak spadl a
provazec omotal kolem výběžku střechy když byl odtud vyproštěn,
ucítila osoba jej držící ránu tak silnou, jej ihned pustila, provazec
padl několika osobám nohy ucítily ránu. Jedni přirovnávali třeskot výbuchu prskavky, druzí zvuku,
jaký způsobí džbán, jenž byl dlažbu rozbil; jisto jest, rán}’
slyšeny uprostřed města, pokusy děly hluku denního.
s oblohy. Proti řetězu postaven kovový svodič, jenž mohl býti ‘
zemí spojen
