června 1879 udeřil bleskdo svodiče meteorolog, stanice na
Peackes Peak Rocky Mountains rozprášil celé světnici jiskry,
současně slyšen výbuch, jako výstřel pušky, teprvé slyšena
hrozná rána hromová. Junker píše svém díle „Reisen Afrikau: Blesk, skládající
se velikého množství klikatých Čar, h
p intensivně svítě, úkaz prazvláštní, nevídaný, sjel náhle temene
oblohy západnímu obzoru. Června 1878:
Jako doklad tvrzení Vašemu existenci zvláštního druhu blesků,
blesků růžencových, mohu Vám sděliti, jsem blesk takový viděl sjeti
s mraku zemi; pozoroval jsem jej observatoře Toulousské. Rachotící, temně dunící hrom jej následo
val jako hluk sta děl opět byla tmavá noc. rue Lyon, což všemi novinami souhlasně ohlášeno Plantéem
podrobným šetřením konstatováno.
M. Jedny byly klikaté,
jiné měly podobu křivek mnohými význačnějšími body aneb byly
obvodu uzavřeného. Dotčeného dne byl vzduch parami nasycen. Kolem
7. Eliáše
podobné.
Vraceje hodině, překvapen jsem byl bouří utekl pod
lesní boudu, nedaleko štěrkované cesty stojící. této bouře udeřil
blesk Pařížina několika místech, mezi jinými domu Č
. rue
ďAssas, rozbil západní štít domu arozmetal jej daleko sousedních
zahradách; blesk tento měl podobu vejce. Bouře zuřila silou neslý
chanou; pojednou uzřel jsem modravé koule silnici směrem mně
se kutálející, koule třeskotem dělily sršící jiskry dílem přede
mnou, dílem mnou. Zdálo se, že
blesk sjel města směrem Vaugirardu. Zprávu úkaze podal Šauterovi hydrogr. Koule velikosti podobaly prostředně
velikým koulím kuželen. Jeden nich sobě uzavřený měl téměř
přesně podobu křivky zvané: „List Descartesův. 35. Zdá se, nezřídka
blesk růžencový rozdělí jednotlivé kuličky, jež pak jako perle
přetrženého nákrčníku sypou zemi.
13 října 1886 pozorovány prudké bouře Pole tři blesky růžen
cové. Bouře vy
pukla okolí Paříže kolem hodiny ranní. Blesk byl ně
kolik okamžiků viditelný vypadal jako růženec, skládaje samých
ohnivých kuliček, jakoby ohnivými vlákny spojených. Roztříštění jich, jež několikráte nedaleko
mne událo jež jsem mohl dobře pozorovati, dálo beze všeho
hluku, avšak jasu tak zářivého, jsem vždy chvíli zůstal oslněn.—
vyšších míst okolí Pařížského, pahrbku Meudon zvaného. Blesk kulovitý udeřil domu
Č
.
Dr.
Rychlost koulí nebyla zvlášť značná, bylať asi rovna rychlosti, jakou
.
Mehl Mochenthalu (Ehingen) podal Šauterovi tuto zprávu:
Koncem června 1874 byl jsem večer (po velmi horkém dnu) lese. Daguin, professor Toulouse, psal Plantéovi 28. Ďenní listy vskutku přinesly
zprávy, blesk udeřil Vaugirardu, Grenelle měl podobu
koule neb vejce. bouře této bylo množství elek
třiny ovzduší velmi značné způsobilo také úkazy ohni sv.u Zdálo se, blesky
tyto skládají samých světlých bodů, byly podobny ohnivým rý
hám, jež způsobují ploše vlhké proudy vysokého napjetí. úřad Pole.
29. hodiny, když bouře byla nad Paříží rozprostřela, vyrazil mraku
zvlášť nápadný blesk opsav křivku táhlému podobnou. Jest pravděpodobno, blesk ten vznikl současně na
několika místech poblíž země několik koulí rozdělil, jelikož uve
deným směrem jediný toliko blesk, jak pozorovateli zdálo, zemi
sjel. Hustý mrak, něhož řada
blesků tvaru prazvláštního vyšlehla, pokryl oblohu
