Indukcí tohoto el. Závislost svahu
na vlhkosti relat.
Exner přijal theorii Ermann-Peltier-ovu, vypracoval po
drobnosti srovnal výsledky počtu svými pozorováními. snižuje. t
t abs.
. Relat. vlhkost o/0 Vjm
6 116
11 138
32 128
30 120
23 179
8 249
Mezi 44—75o/o nelze pozorovati téměř žádného vlivu relat. vlhkosti svah
*) Hustota jest množství elektřin}1
, em3 povrchu obsažené.—
7 6*8 116 8
14 106 17
16 9*5 12
12 104 9
14 11*4 7
10 12*5 10
Všechna pozorování konána jasného počasí. Je-li el. Tak
variace denní roční zůstaly nevysvětleny. jedniček, elektrický tlak em*, síla, kterou výše uvedené
množství el. atm. Jelikož vzduch sám neelektrický země obklo
pena hladinami, jichž napjetí jest tím vyšší, Čím vzdálenější povrchu
jsou, jest nám zemi považovati elektrickou,její náboj pak záporný;
elektřina tato nahromaděna části větší povrchu zemském, části
jen nepatrné vodních parách ovzduší jelikož polovina veškeré atm. jedničkách
by pak rovnala: 0*0035, celý náboj země pak 2*10'6
elst. Hustota elektrost. náboji země abs. napjetí země shledal, rovná asi
V 9109 voltů, hmota vzdálená ode všech el. hmot na
pjetí 9*109 voltů vyšší než země., klesne napjetí jeho úro
veň okolí, přiblíží-li pak mrak takový zemi, působí jako -f- těleso. vlhkosti létě zimě musely míti
hodnotu stálou, čemuž tak jestiť při téže abs. napjetí ovzduší
závislé pouze el.') místa dotyčného, tím pak svah el. Mezi oběma
jest shoda dostatečná.; pozbyl-li
totiž mrak odpařováním neb deštěm své el. . m
z abs.
Dostačí-li tato theorie vysvětlení úkazů el. svahu při abs.
Exner vypočetl také el. vlh
kosti vzduchu 2000 výšky jest obsažena, jest elektřina tato asi
hlavně nižších vrstvách obsažena. Páry vod pozemských tvořící atmosfér}^
vystupující berou čásť elektřiny sebou sice tím značnější, čím vyšší
jest hustota l. určené mraky byly jen zdánlivě el. náboje naší
země vzniká ovzduší el. snaží vzdáliti 7.10"8 čili 0000072 dyn. . vlhkosti
na svah, pak stoupá sice proto, bývá
v zimě abs.
Mraky -f- el. vlhkosti, pak zajisté é
hodnoty el. obrysech
hlavních, nelze přece popřiti, podrobnosti vysvetiiti nedovede.
Z el. napjetí sice tím vyšší, čím vzdálenější od
povrchu jsou vrstvy. nepozoroval Exner nikdy domnívá se, jinými
pozorovateli -f- el. podává tabulka následující:
Počet pozor