, shledal, pro
storu, jenž byl kovovou, zemí spojenou mřížkou obklopen takto
před jndukeí venku chráněn, nelze ani 7,„I
M
, onoho napjetí dokázati,
jež prostoru ostatním panuje; opačný výsledek pokusůMascartových vysvě
tluje Exiier přítomností kouře prachu, jehož vzduch velkoměstský
nikdy není prost.
napjetí Volt '/sou »
„ kapacity Farad =900,000., jsme tedy postupně přišli bodům, jichž napjetí
(potenciál) atd. el. Kdyby
pjetí koule bylo 10, obklopena byla hladinami atd. Je-li el. svodice
práci dyn; Vykonán-li převod
několikráte sice vždy drahou jinou svedena-li pokaždé elektřina opět zpět
k zemi), jest patrno, pokaždé práce vykonaná dosáhla hodnoty napřed rovné
1 dyně, pak dynám atd.
V praxi užívá jedniček následujících:
Jednička množství el.000,000 abs. hladinou (plochou
téhož potenciálu. neboť odpuzují silou při
bližně dyně.
Vodič napjetí (potenciál; je-li třeba práce dyny převedení el. tomto případě hladinou napjetí -j- jest povrch
koule sám, jenž obklopen hladinou —
|- tato hladinou atd. . el. hmoty vzdálenosti sebe
silou i>, jež dána jest rovnicí:
p K
j.
koule ode všech el. 2
kuličky váze tak, dotýkají, zelektrisujeme-li tak, sebe
vzdálí jest náboj každé nich abs. st.
V el.; by
napjetí (potenciál) hladiny tím Čím od
el.
Dále položil Exner otázku, zdali průběh hladin elektrických
na povrchu zemském jest takový, jakým musel býti, předpokládáme-li
zemi elektrickou shledal, svah elektrický lze považovati line-
•) Síla.
st. jedničku elektřiny, jest nám přemáhati odpudivou sílu elektřiny na
svodiči, jest nám konati práci, sice vykonáme převedením el. Všechny body téhož napjetí leží ploše, již hladinou neb
plochou téhož napjetí zoveme. st. é
o el. st.
kapacitou.
st. 1. hmot vzdálena, jsou hladiny koule soustředné. *
»
K jest konstanta, jejíž hodnota závisí volbě jedniček pro tak
zvané soustavě absolutní volíme tak, učiníme-li tedy dýně,
r e
m
, jest u
e vžilá-
len Visí-li kokonových nitkách »
>
* dl. 1. Ooulomb 8,000. st. Roiti, jenž byl podobné pokusy provedl, shledal, že
kol lektor před indukcí chráněný udává všechny variace napjetí, jako
kollektor nechráněný, kdežto však tento udával napjetí 250 voltu, ’)
udával onen několik desetin voltu: lze tedy vzduch považovati ne
elektrický. elektřiny země něj; napjetí ^potenciál) země klademe totiž Spojíme-li
dva vodiče různého napjetí dobrým vodičem, proudí elektřina vodiče napjetí vyš
šího vodiči druhému, jich napjetí vyrovná.
Mysleme vodiče, jehož napjetí zdvojnásobněme každém jeho bodě
nahromaděné množství elektřiny, zdvojnásobíme tím také odpudivou sílu tedy
také práci, které třeba převedení -f- země, zdvojnásobíme tedy napjetí,
z čehož patrno, že
m V
je-li množství, napjetí elektřiny Konstanta. Jest tedv napjetí všech bodech
dobrého vodiče totéž, pravíme povrch každého vodiče jest el. Konstantu tuto nazýváme el. jež hmotě udělí zrychlení em, jest jedničkou síly slově dynou
(1 981 dyn), překonáme-li podél dráhy e
m odpor dyny, vykonali jsme
práci ergu
Dle zákona Ooulomhova působí dvé el.
Je-li jest 1.) Je-li napjetí nějakého vodiče -j- chceme-li země něj
převésti el.—
Exner zkoumal především, je-li vzduch sám el.000,000