Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
2. etapa (1930 1939).
V této době začaly používat závěsné izolátory. ochranu elektrického vedení používala zemnicí lana nad
vodiči rul nehránu stanic různé nespolehlivé svodiče přepětí reaktory.
V sítích izolovaným uzlem používaly pro ochranu před statickými
náboji vstřikovací odpomíky |'12], důsledku nedostatečných znalostí
o atmosférických přepětích byla izolace vedení silně předimenzována na
opak izolace transformátorů značně snížena. etapa (1914 1929). Proto vznikaly nejčastěji
poruchy zařízení stanicích. etapa fdo roku 1914). Všechna tato opatření
značně zvětšují spolehlivost provozu sítě hlediska atmosférického přepětí. Budeme-li zajímat jen ochranu elektrických sítí před atmo
sférickým propotím.
Zpřesňují rázové charakteristiky izolace, shromažďují údaje prou
dech blesku vypracovávají výpočtové metodiky atmosférických přepětí
na vedeních.
1.
Hromadně začínají používat svodice přepětí. Byly vyvinuty nové přístroje pro měření rych
lých přechodných jevil, nimiž získaly některé údaje blesku, sírení
vln vedení vinutí transformátorů. Bojovalo proti
stárnutí vysokoliapěfovó izolace. Objevuje řada prací možnostech ochrany
před přímým úderem blesku, zejména základě modelových studií ochran
ných prostorů,
Xa vedeních vysokých napětí zavěšují vysoko nad vodiče zemnicí
lana dobře uzemňují stožáry. lze rozdělil, vývoj několik etap. Objevují již spolehlivé svodiče přepětí. konce této etapy převládal
názor, pravděpodobnost přímého zásahu blesku vedení malá, nelze
se před ním chránit hlavní účel ochrany před atmosférickým přepětím
spočívá ochraně před indukovaným přepětím.
4. Převládala koncepce ochrany
ve svedení statických nábojů indiikovaných přepětí, vznikajících vo
dičích při úderu blesku poblíž vodění.
3. Současně však zjistil dlouhých vedeních
význam přímých zásahů blesku.dlouho. Měření
indukovaných přepětí konci této etapy ukázalo, většina indukova
ných napětí nepřesahuje 200 není nebezpečná pro vedení jmenovitým
napětím vyšším než kY. etapa (1940 1956). Současně zpřesňují metody výpočtu atmosférické po
ruchovosti zavádí modelová technika výpočtu vlnových pochodů
na vedení [10J. Předpokládalo se, přímý údor vedení je
jev potriěnič řídký nelze před ním chránit. této etapě velmi zavádí rychlé jednopólové
a trojpólové opětné zapínání tím značně zvětšuje spolehlivost dodávky
elektrické energie. Tento názor lze jisté
míry ospravedlnit malou délkou vedení poměrně nízkým napětím. laboratořích již zkoušelo také rázovým
napětím.
Předpokládá se, dosavadní znalosti mechanice úderu blesku, výpočtu
atmosférického přepětí rázové pevnosti izolace jsou takové, možno
9
