Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Film posouvá rychlosti 4,5 hodinu jedna
náplň stačí týden. dělicí poměr
Hlavní část napětí nese měřicí kondenzátor kapacitou 150 pF
v sítích kV. Klydonograf připojen síti vysokého napětí kmitočtově zá
vislým kapacitním děličem odjx>rem voleným tak, aby byl potlačen
záznam napětí průmyslového kmitočtu sítě. filmu registruje vždy hodinách časová
značka, což umožňuje určit dobu vzniku přepčtí porovnat stavem
provozu.
Potom napětí klydonografu přibližné
kde napětí měřením vodiči proti zemi.
(19)
toC\E
50
. Ráz napětí
je zaznamenán jako rada Lichtenbergovýeh obrazců. Dělič
napětí tvořen mezielektrodové kapacity klydonografu fík kapacity
dolní elektrody proti zemi Cz.
L/e dokázat, tímto způsobem možno správně měřit pouze při
současném záznamu přepětí ostatních fázích.
Dělič napětí podle obr. Klydonograf měří přepětí třech
fázích společný film, každé fázi dvěma měřicími systémy anti-
paralelním spojení. Přístroj připojen děliči koaxiálním kabelem. Každý
přístroj děličem individuálně cejchován dosahuje celkové přesnosti
± [09].ávesn f
Klvdoiiojivafcm lze měřit velmi vysoká napětí přímo vodici.
T f
Název měřicího zařízení odvozen řeckých slov teincin roztáh
nout graplicin psuti podstatě popisuje měřicí metodu.
K KGÚ
V čs, sítích používají registrační klydonografy vyvinuté Vyskočilem
ve Výzkumném ústavu energetickém.
Napěťová vhia zapisuje fotografický film pomocí Lichtcnbeigovýeli
obrazců, vznikajících mezi radou klydonografů, jež udávají okamžitou
hodnotu napětí několika časových intervalech počátku vlny. Napětí klydonografu
jedné fáze nezávisí jenom napětí postiženého vodiče proti zemí, nýbrž
i napětí ostatních fází proti zemi [68, 19].
Pečlivý rozhor třeba věnovat složce elektrostatického napětí vodiěi
v poli bouřkového mraku
